ELATERIDARIUM
Přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna

OBSAH

Upozornění na odvoz dřeva z rezervace Buky u Vysokého Chvojna č. 1 (21.1.1998)

Odpověď p. Veselého (6.3.1998)

Odpověď na dopis p. Veselého (26.3.1998)

 Upozornění na odvoz dřeva z rezervace Buky u Vysokého Chvojna č. 2 (7.9.1998)

 Podnět k nápravě stavu (odvoz dřeva) od MVČ Hradec Králové (9.9.1998)

 Odpověď od Okresního úřadu, referát životního prostředí, Pardubice (4.11.1998)

 Odpověď p. Charváta, Lesní družstvo Vysoké Chvojno s.r.o. (16.10.1998)

Vyjádření p. Charváta, LD Vysoké Chvojno s.r.o. (16.10.1998)

MERTLIK J. 2007: Brouci (Coleoptera) přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna

Fotodokumentace PR Buky

 

 


Věc: Odvoz částí kmenů buků z rezervace Buky u Vysokého Chvojna.
Adresát: Agentura Ochrany Přírody a Krajiny České Republiky, Boženy Němcové 2625, Pardubice Odesláno dne 21.1.1998

V roce 1992 jsem zjistil v rezervaci výskyt vzácného kovaříka (Coleoptera: Elateridae). Jedná se o druh Stenagostus rhombeus (Olivier, 1790). Poprvé byl hlášen z Čech z Křivoklátska (Jelínek & Bílý 1983) jako S. villosus = synonymum. Je to pralesní relikt, který prodělává vývoj pod korou a ve svrchních vrstvách dřeva kmenů listnatých stromů, zvláště pak buků. Imago je nápadně zbarvené, dosahující délky přes 20 mm. Aktivní je po soumraku za teplých nocí od konce června do počátku srpna, kdy jsem je nalézal na kmenech a větvích stojících i ležících stromů od roku 1992 do 1996.

V centru rezervace ležela odlomená horní část z kmene buku a ve východní části ležel na zemi celý zlomený kmen. Převážně na těchto dvou bukách kladly jejich samice vajíčka. Veškeré jejich snažení bylo zmařeno, protože první kmen zmizel celý a z druhého byly některé části rovněž odříznuty. Na přelomu roku 1994-1995. Podle mého mínění bylo toto dřevo využito k přípravě oběda v některé z blízkých hájoven. Bohužel nevím v které.

Snad ještě není pozdě a ztráty v populaci nepřekročily kritickou hranici. Rozhodně je ale nezbytné zamezit dalšímu odvozu bukového dřeva (například rezervace U parku ve Vysokém Chvojně je pro život Stenagostusů díky své parkové úpravě nevhodná).

Podobným způsobem byly zdecimovány početné populace u jednoho známějšího brouka - tesaříka alpského (Rosalia alpina (L.) na Slovensku (Novák & Spitzer 1982: Ohrožený svět hmyzu. 83-84.).

Umístění uzamykatelné závory na přístupovou komunikaci nebo konzultace s představiteli odpovědného lesního závodu by možná dalším škodám zabránilo.

V centru rezervace jsem zjistil výskyt dalšího pozoruhodného druhu kovaříka - Elater ferrugineus Linnaeus, 1758. Tento druh je veden ve Sbírce zákonů ČSFR z roku 1992 jako silně ohrožený. Na rozdíl od předešlého žije v dutinách kmenů listnatých stromů. Oba tito kovaříci znamenitým způsobem obohacují faunu nejen této rezervace ale celých východních Čech !

Závěrem bych připojil ještě jednu poznámku k hospodaření v rezervaci. Myslím si, že by bylo nanejvýš vhodné provést asanaci smrků. Máme tady ve východních Čechách takový pozoruhodný specifický zvyk a to zakládat ochranná pásma rezervací z jehličnatých monokultur nejhrubšího ražení. Takto nedáváme už beztak isolovaným refugiím původních listnatých lesů mnoho naděje k přežití.

Omlouvám se vám, pokud jsem poslal dopis na nesprávnou adresu a prosím vás v tomto případě o sdělení adresy příslušného úřadu.

S úctou Josef Mertlik
 

 

 

Odpověď od p. Veselého, AOPK Pardubice - ke stažení
Odesláno 6.3.1998

 

 

 

Odpověď na dopis p. Veselého, AOPK Pardubice

Vážený pane Veselý,

Děkuji vám za vaši odpověď na můj dopis ze dne 23.1.1998, za jeho předání příslušnému orgánu a za informace o jednotlivých správních orgánech. Nyní mohu další připomínky posílat na příslušná místa.
Vaši nabídku ke spolupráci při publikování prací z území východních Čech vítám a děkuji vám za ni. Chci napsat několik prací pro tuto oblast, jejichž základem by měla být faunistika spojená s hodnocením biotopů. Nebudou ale nikterak povzbuzující, protože s výjimkou několika eurytopních druhů se jedná o reliktní druhy přežívající v současné době pouze na několika velmi isolovaných refugiích. Ovšem právě tito kovaříci mají širokou perspektivu využití v praktické ochraně přírody, zejména jako indikátory genově pozoruhodných a cenných ekosystémů a mikrorefugií v člověkem intenzívně využívané krajině.
Jedinou účinnou ochranu zde představuje pouze pevná garance zachování vhodných biotopů.

Moje současná aktivita má za cíl zjistit, jak pevné zde tyto garance jsou. Rád vám pomohu - pokud to bude v mých možnostech - při zpracovávání plánů péče pro ZCHÚ (v současné době trávím větší část jarní a letní sezóny na cestách po Středomoří).

S úctou

JOSEF MERTLIK
Hradec Králové, 26.3.1998

 


PS: V platné sbírce zákonů ČSFR 395/1992 o ochraně přírody a krajiny je $ 16 (k $ 50 odst. 5 zákona): - 1 Základem ochrany živočichů je komplexní ochrana jejich stanovišť (v prvním odstavci se započalo dobře, ale druhý až sedmý je vhodný jen pro živočichy od plazů a obojživelníků výše).
Pokud jde o perzekuci entomologů, je to nečistá a tak trochu politická hra k odvedení pozornosti veřejnosti od řešení skutečných problémů. S účinnou ochranou biotopů nemá už vůbec nic společného. Myslím si, že třeba na příkladu události ve Vysokém Chvojně se dá veřejnosti vysvětlit skutečný stav věci.
 

 

 

Věc: Stížnost na způsob hospodaření v přírodní rezervaci Buky u Vysokého Chvojna č. 2.
Adresát: Agentura Ochrany Přírody a Krajiny České Republiky, Boženy Němcové 2625, Pardubice Odesláno dne 7.9.1998.

Dne 21.1.1998 jsem odeslal na Agenturu Ochrany Přírody a Krajiny ČR Pardubice upozornění na odvoz částí kmenů buků z přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna. Vedoucí střediska pan Veselý mi dne 6.3.1989 sdělil, že můj dopis byl předán na věcně a místně příslušný OOP RŽP OkÚ Pardubice. Předpokládám tedy, že jste jej obdrželi.
Bohužel vás musím upozornit, že k obdobnému incidentu došlo letos opět a to v první polovině července. Za jednou z nově oplocených ploch byly uloženy na několika hromadách kmeny z listnatých dřevin. Přesný smysl jejich dovozu mi není známý, ale předpokládám že měly sloužit k oplocení rezervace. Bohužel se zde opakoval stejný případ, podrobně popsaný v mé předchozí stížnosti. Samice kovaříka Stenagostus rhombeus opět nakladly vajíčka do kmenů, z nichž byla v červenci asi polovina odvezena. Rezervace je tímto ochuzena o další generaci těchto pozoruhodných brouků.
Kmeny byly asi nadvakrát odvezeny prostorem mezi oplocenými plochami, přičemž zde navíc došlo ke značnému poškození kořenového systému u dvou buků. Sedřená kůra byla poté zamaskována kusy trouchnivého dřeva a hrabanky. Obě místa jsou dobře rozeznatelná.


S úctou
Josef Mertlik

 

 


Věc: Přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna - ke stažení
Adresát: Okresní úřad v Pardubicích, referát životního prostředí

Odesílatel: MVČ Hradec Králové, RNDR. Bohuslav Mocek, vedoucí přírodovědeckého oddělení
Odesláno 9.9.1998

 

 

Odpověď od Okresního úřadu, referát životního prostředí, nám. Republiky 12, 530 01 Pardubice - ke stažení
Odesláno: 4.11.1998

 

 

 

Odpověď p. Charváta, Lesní družstvo Vysoké Chvojno s.r.o. - ke stažení
odesláno: 16.10.1998

 

Vyjádření k dopisu ze dne 15.9.1998 RŽP 2383/98 Napsal p. Charvát, Lesní družstvo Vysoké Chvojno s.r.o. - ke stažení
Odesláno 16.10.1998

Poznámka: Ve vyjádření LD Vysoké Chvojno chybí avizovaná kopie zprávy Policie ČR - proto zde nemohla býti zveřejněna 

 

 

MERTLIK J. 2007: Brouci (Coleoptera) přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna (Česká Republika). Elateridarium, 1: 97-152.  - ke stažení

DISKUZE Z TOHOTO ČLÁNKU:

Území PR Buky u Vysokého Chvojna se může zprvu jevit jen jako malý ostrůvek přirozeného listnatého lesa, ztracený v moři kulturních lesních plantáží. Ale není tomu tak.

Jen tři kilometry severovýchodně od PR Buky se nachází další významný fragment přirozených listnatých porostů. Je situován na svazích nad levým břehem řeky Orlice, mezi lokalitou Suté břehy a Králův stůl a jedná se o přirozenou součást navrhovaného území CHKO Dolní Poorličí. O významu tohoto lesního refugia svědčí i nálezy kovaříků Brachygonus megerlei, Selatosomus cruciatus a Stenagostus rhombeus. Tento les tvoří přirozenou spojnici tzv. „biokoridoru“ mezi EVL Buky a EVL Týnišťské Poorličí.
Bohužel je v současné době tento les mýcen a na volnou plochu jsou velmi nevhodně vysazovány borovice a modříny. Tato lesní hospodářská činnost je v přímém rozporu s lesníky deklarovaným zvyšováním podílu listnatých dřevin v lesích České republiky!

Asi 4,5 km severovýchodním směrem se nachází Evropsky významná lokalita Týnišťské Poorličí (CZ0523290) o rozloze 648,7489 ha. Z hlediska ochrany lesní entomofauny se jedná o prioritní území v rámci Královéhradeckého kraje. Zde rostou slavné týnišťské, petrovické a třebechovické duby, jedny z posledních vý-znamných refugií xylofágních druhů hmyzu v tomto regionu. Jejich obří kmeny mají majestát dávných pohanských dob a jsou vyhledávaným cílem obdivu četných výletníků.
Bohužel i zde státní ochrana přírody ČR prohrává v nekončícím souboji s lesními hospodáři. I zde je v pozici bezvýznamného komentátora degradace posledních zbytků přírodních refugií. Od roku 1997 zde byla pokácena většina dubů, na kterých byl entomology zjištěn výskyt kovaříka Lacon querceus. Tento druh je při-tom zařazen mezi zvláště chráněné druhy živočichů z kategorie ohrožených druhů (podle Vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb. v platném znění).

Domnívám se, že mezi EVL Buky u Vysokého Chvojna a EVL Týnišťské Poorličí zřejmě doposud existuje možnost dosycování některých hmyzích populací!

Můžeme prodloužít „osu tzv. arboreálního biokoridoru“ také jižním směrem, kde jen 2,5 km je vzálená PR U Parku. Jedná se o velmi starý dubovo-bukový les (180 let), který se rozprostírá u jižního okraje obce Vysoké Chvojno. Je to další velmi perspektivní refugium xylofágního hmyzu.
Od PR U Parku, 2,5 km jihovýchodním směrem, se nacházejí mladší přirozené listnaté porosty PR Žernov.


Východočeský region je neblaze proslulý svými těžce poškozenými lesy. Zelené tabule se státním znakem pozbývají svůj smysl ve stále hustším smrkovém houští, kterým zarůstají poslední zbytky přirozených lesních porostů. Smrk je nejoblíbenější dřevina našich lesních hospodářů. Rychle roste, dříve než jiné dřeviny se může těžit. O problémech, spojených s jeho masivním pěstováním, již bylo napsáno mnoho článků. Ztrácíme z krajiny vodu, půda degraduje, ztrácí živiny a je sycena chemikáliemi z různých pěstitelských pokusů a z četných lesnic-kých „válek“ s dřevními houbami a hmyzem. A na vyčerpané půdě se smrkům nedaří a tak padají další a další přirozené porosty dubů a buků. Máme dřevo. Ale zacházíme s ním stejně jako chudá rozvojová země, když vyvážíme za hranice nezpracované kmeny.
Snad všichni evropští odborníci se shodli na tom, že na chráněných přírodních územích má růst přirozená vegetace, přirozený les. V naší zemi ale mají chráněná území jinou tvář - pichlavou.

Nejčastějšími omluvnými vyjádřeními odpovědných pracovníků státní ochrany přírody jsou ty, že vlastníky pozemků se špatně jedná, nebo že na „to“ nejsou peníze. Tyto problémy jsou celorepublikového charakteru a pokud se nám je nepodaří v krátkém čase odstranit, postihne mnoho dalších druhů xylofágní fauny vyhynutí.

 

 

 

Fotodokumentace PR Buky je v internetové fotogalerii na této adrese: http://www.elateridae.com/galerie/search.php

Zde zadejte Klíčová slova "Vysoké Chvojno Buky" a klikněte na "hledej".

 

TOPlist