Plány os ELATER

PLÁNY O.S. ELATER PRO DALŠÍ ROKY

 

1. Zpracování výsledků monitoringu druhů z čeledí Cerophytidae, Elateridae, Eucnemidae, Lissomidae a Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) České republiky a Slovenska.

1a. Naše oficiální žádosti o vydání povolení k terénním průzkumům

 

2. Zpracování návrhů k uskutečnění praktické ochrany biotopů druhů čeledí Cerophytidae, Elateridae, Eucnemidae, Lissomidae a Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) na území České republiky a Slovenska.

 

3. Připomínkování připravované novely vyhlášky jmenující zvláště chráněné druhy na území České republiky. 

3a. Návrhy na úpravy zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3b. Vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších přepisů.

 

 

 

     Naším prioritním cílem bude postupné zpracovávání výsledků monitoringu druhů ze studovaných čeledí Cerophytidae, Elateridae, Eucnemidae, Lissomidae a Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) České republiky a Slovenska

Viz. dosavadní výsledky: http://www.elateridae.com/page.php?idcl=105

     Čas, složité právní normy a neúprosné zákony světa ekonomů omezují mnohé lidské aktivity – ani my nejsme výjimkou. Pokud se nám podaří realizovat časově a finančně velmi náročný projekt faunistického mapování ČR a SR, jehož dokončení je plánováno na roky 2017-2020, tak poté budeme moci přistoupit k přípravě na vydání kompletního aktualizovaného díla. Jeho reálný rozsah odhadujeme přibližně na 5 000 stran textu na formátu A4. K tomu budou dále k dispozici fotografie imag ve virtuální sbírce: http://www.elateridae.com/result.php a fotografie biotopů ve fotogaleriích: http://www.elateridae.com/galerie/

     Do tohoto projektu jsou zahrnuty kromě databáze faunistických dat a faunistických map, také rozlišovací klíče, fotografie jednotlivých druhů a jejich biotopů, poznámky k bionomii a důležité doprovodné komentáře - které budou sloužit nejen organizacím státní ochrany přírody jako podklady pro zpracování plánů péče o ohrožené typy biotopů, ale budou určeny i pro neziskové organizace a jednotlivce, jejich činnost je zaměřena na praktickou ochranu ohrožených biotopů na území České republiky a Slovenska.

 

 

Naše oficiální žádosti o vydání povolení k terénním průzkumům

     Abychom naplnili literu zákona, dne 24.7.2008 jsme podali oficiální žádosti na Ministerstva životních prostředí České republiky a Slovenska, o vydání povolení k terénním průzkumům brouků čeledí Elateroidea na celém území obou států.

Vláda ČR vydala povolení pro celé území České republiky:

Korespondence s úředníky MŽP ČR (klikni)

Udělení výjimky (str. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9)

V udělené výjimce bylo úředníky nad rámec jednání doplněno několik obstrukčních podmínek, k nimž jsem vznesl tyto připomínky: klikni

O finanční podporu projektu ze strany MŽP ČR nebyl projeven zájem.

Dne 4.2.2010 mi byl doručen dopis, ve kterém pracovníci správy NP a CHKO Šumava popisují jimi nalezené chyby v textu udělené výjimky. Podle nich se udělená výjimka nevztahuje na území národních parků, viz dopis str.1 a str.2.

Dne 5.2.2010 jsem odeslal dopis na MŽP ČR, ve kterém žádám o vysvětlení - klikni.

Aktuálně: Dne 12.4.2010 jsem odeslal dopis na MŽP ČR (klikni), ve kterém úředníkům vracím povolení, které mi vláda ČR vydala pro studium pružníků. Podmínky, které k této vyjímce přidali úředníci MŽP, ji činí pro studium nepoužitelnou. Pro přikázanou komunikaci s úřady, ohlašování činnosti, průběžná hlášení a plnění jejich databáze bych musel buď výrazně zredukovat výzkumnou činnost - nebo bych musel zaměstnat jednu pracovní sílu.

P.S. Je nám líto, že se mezi pracovníky MŽP neobjevil vážný zájem o naší práci, ale určitě v ní budeme pokračovat - třicet let drahého studia rozhodně nepromarníme. Pouze některá území České republiky budou zpracována méně, než je v našich současných možnostech. Úředníky smysl a význam naší práce totiž vůbec nezajímá, oni postupují přesně podle předpisu. Proto bychom si měli dávat pozor nejen my, ale všichni Češi, aby nás slepé plnění kdejakého předpisu jednoho dne nezavedlo do horoucích pekel (jako se to kdysi stalo Němcům).

...podle zákona o ochraně přírody, je udělení výjimky ze zákazu studia přírody možné pouze v případech, kdy veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody...

 

 

Vláda SR vydala povolení pro část území Slovenska (mimo území národních parků a přírodních rezervací:

Korespondence s úředníky MŽP SR (klikni) - do 14.10.2008.
Rozhodnutí MŽP SR ze dne 14.11.2008 (klikni).


Závěr: Úředníci MŽP SR nevydali příslušná povolení (potřebná podle stávajících právních norem) pro uskutečnění projektu faunistického mapování na celém území Slovenska. Zřejmě si nejsou jistí smysluplností projektu monitoringu druhů čeledí Cerophytidae, Elateridae, Eucnemidae, Lissomidae a Throscidae na území Slovenska.

O finanční podporu projektu ze strany MŽP SR nebyl projeven zájem.

Platnost výše uvedeného "povolení" končila dnem 31.11.2011. Dne 6.1.2012 byla odeslána "výzkumná zpráva" na ředitelství ŠOP SR do Banské Bystrice (klikni)

 

 

 

 

     Protože se zabýváme především praktickými možnostmi ochrany hmyzu a jeho biotopů, zajímá nás jaký je současný stav legislativní ochrany druhů čeledí Cerophytidae, Elateridae, Eucnemidae, Lissomidae a Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) na území České republiky a Slovenska

     Na území České republiky je legislativní ochrana biotopů (podle vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb. v platném znění) poskytována šesti druhům kovaříků (Coleoptera: Elateridae).

     Praktické programy pro ochranu některých jejich biotopů (životního prostředí) jsou realizovány jen (!) u dvou z nich – u Limoniscus violaceus (Müller, 1821) a Elater ferrugineus Linnaeus, 1758.
     Státem (ČR) placený monitoring je realizován pouze u druhu Limoniscus violaceus. Tento druh podléhá ochraně podle Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Příloha II: Druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních území ochrany a Příloha IV: Druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, vyžadující přísnou ochranu).
     Elater ferrugineus patří na území ČR mezi zvláště chráněné druhy živočichů z kategorie silně ohrožených druhů (podle Vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb. v platném znění – zde uveden pod jménem Ludius ferrugineus).
     Cílený program pro ochranu jeho biotopů neexistuje (!), ale garancí ochrany některých jeho biotopů je skutečnost, že je tzv. „doprovodným druhem“ páchníka Osmoderma eremita (nyní O. barnabita), který podléhá ochraně podle Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21. května 1992.

     Na území ČR patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů z kategorie silně ohrožených druhů (podle Vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb. v platném znění) také všichni zástupci rodu Lacon Laporte, 1836.
     Tento rod obsahoval v roce 1992 tři druhy, známé v té době z území ČR: Lacon lepidopterus (Panzer, 1801), Lacon querceus (Herbst, 1784) a Lacon fasciatus (Linnaeus, 1758). Později byl přeřazen taxonomy druh Lacon fasciatus do rodu Danosoma Thomson, 1859 a nyní je znám jako Danosoma fasciata (Linnaeus, 1758). V roce 1996 byl publikován (MERTLIK) první nález druhu Lacon punctatus (Herbst, 1779) pro území České republiky.
     Pro tyto chráněné druhy není realizován žádný konkrétní program, který by se zabýval ochranou jejich biotopů.

     

      Na území Slovenské republiky je legislativní ochrana poskytována devíti druhům čeledi Elateridae, podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky č. 24/2003 Sbírky zákonů, kterou se vykonává zákon č. 543/2002 Sbírky zákonů o ochraně přírody a krajiny. (Účinnost od 1.2.2003):

Druhy z kategorie kriticky ohrožené:
Ampedus quadrisignatus (Gyllenhal, 1817); Brachygonus (uveden jako Ampedus) ruficeps (Mulsant et Guillebeau, 1855); Brachygonus megerlei (Lacordaire, 1835); Limoniscus violaceus (Müller, 1821) a Selatosomus confluens rugosus (Germar, 1836).

Druhy z kategorie velmi ohrožené:
Elater ferrugineus (L.) a Lacon (rod mimo druhu Lacon punctatus)

      Jaký je současný stav legislativní ochrany biotopů u druhů sledovaných čeledí na území Slovenska?
      V rámci realizace programu NATURA 2000 je prezentována orgány OP SR pouze ochrana určitých územních celků u druhu Limoniscus violaceus, ale konkrétní data o nálezech (zčásti velmi pochybných), na jejichž základě je tento druh v citovaných územích předmětem ochrany, se mám nepodařilo získat. Pokud nějaká data existují, je možné, že podléhají zvláštnímu režimu utajení, viz. FRANC (2006) - klikni). 

      Informace o tom, jestli na Slovensku existují nějaké cílené programy na ochranu biotopů chráněných druhů kovaříků, se nám nepodařilo získat. Předpokládáme, že situace v tomto směru bude kopírovat stav na území ČR.
 

 

 

Připomínky o. s. ELATER k novele vyhlášky jmenující zvláště chráněné druhy na území České republiky

V ochranářských organizacích se diskutuje již delší dobu o možnostech novely vyhlášky jmenující zvláště chráněné druhy. Na její přípravě se pracuje od roku 2005. Podle posledních informací zatím nikdo na MŽP v této věci změny nedělal a dělat se zřejmě v dohledné době nechystá.

Podle původního návrhu AOPK ČR měl její návrh vycházet z červených seznamů (FARKAČ, KRÁL & ŠKORPÍK 2005), ze kterých budou vybrány druhy, u nichž lze očekávat praktický efekt z jejich zařazení. Podle původního návrhu by měla být tato vyhláška spíše praktickým nástrojem - tj. zařazené druhy by měly být snadno identifikovatelné (např.: pro úředníka odboru OP, popř. běžného zpracovatele biologických hodnocení; resp. atraktivní), jejich ochrana by mohla mít praktický dopad - např. pro ochranu specifického ohroženého biotopu apod. Neměla by suplovat funkci červeného seznamu - tj. výčet ohrožených druhů, spíše se blížit smyslu "deštníkových druhů" (nutno vzít v potaz, že řadu druhů "přikryjí" druhy jiné). Červené seznamy obsahují i druhy z čeledí Cerophytidae, Elateridae a Melasidae (klikni). Návrh zvláště chráněných druhů z čeledi Elateridae pro novelu vyhlášky zpracoval J. Mertlik (2005)(klikni).

Debaty byly velmi zdlouhavé, ale výsledek je kompromis, který nakonec všichni zúčastění uznali. Ve výsledném seznamu byl zdůrazněn význam konceptu deštníkových druhů a požadavek na snadnější determinaci ustoupil na druhé místo (klikni). 

 

O. s. ELATER preferuje pojetí chráněného druhu jako ukazatele stupně zachovalosti biotopu.

Cílem ochrany hmyzu musí být ochrana biotopů ohrožených druhů hmyzu – ne pouze některých jeho barevných nebo bizardních zástupců. V současné době produkují české vysoké přírodovědné školy dostatečné množství kvalitních odborníků a pokud se hodlají státní orgány OP opravdu zabývat ochranou hmyzu, měly by entomologům nabídnout práci ve svých řadách. Botaniků se přece také nikdo neptá, jak obtížně se jim třeba určují některé Carexy apod. Pokud chtějí být považováni za odborníky, tak se to prostě musí naučit. A většina jich to proto umí. Stejně tak by se entomologa nikdo neměl ptát, jestli nějaké zvíře půjde jednoduše určit laikovi. Bude-li ten laik svéprávný, musí sám zhodnotit, zda je schopen se určitou odbornost doučit, nebo jestli půjde raději sbírat známky...
Prioritním cílem státních orgánů OP v ochraně biodiverzity hmyzu se proto musí stát vypracování kvalitních plánů péče o ohrožené typy biotopů - toto je pro ochranu hmyzu zásadní podmínkou pro jeho přežití, nikoliv drakonické omezování svobodných biologických výzkumů a aktivit občanských sdružení. Obáváme se, že ochrana přírody si vzala větší sousto, než jaké může spolknout. Z toho důvodu nemůže mít všude a ve všech organizacích fundované znalce. Mezi převážně správnými rozhodnutími se logicky objeví i chybná rozhodnutí. Výsledkem pak může být úplně stupidní lov na špičkové odborníky místo toho, aby země na ně byla pyšná, nebo byla vděčná za jejich návštěvu - viz. kauzy zhoršujících se podmínek pro provozování svobodných biologických výzkumů (Slovensko 2004, Brazílie 2006, Indie 2008). Stát, který navštěvují špičkoví odborníci, vždycky může z jejich poznatků vytěžit. Za nějakých 70 - 100 let se budou tyto absurdní příběhy prezentovat podobně jako dnes dokumentární filmy o budování komunizmu v Rusku. Nikdo tomu nebude ochoten uvěřit.

Orgány ochrany přírody jsou od toho, aby sledovaly dodržování zákona o ochraně přírody - aby sledovaly činnost a čelily ekonomickým lobby, které nepříznivě mění krajinu. Tam musejí směrovat hlavní úsilí. Za zády mají zákon, o který se mohou vždy opřít.


Proto navrhujeme:

Realizovat ochranu hmyzu důslednou ochranou konkrétních ohrožených biotopů.
Pro každý druh, jmenovaný v novele vyhlášky zvláště chráněných druhů musí být zároveň zpracován plán konkrétních ochranných opatření. Minimálně stejně kvalitní, jako je tomu při ochraně druhů v rámci realizace programu NATURA 2000!

Zjednodušit systém vydávání povolení pro biologické výzkumy.
V současné době vidíme výše citovaný systém jako velmi problematický a prakticky vedoucí k omezování profesionálních i svobodných vědeckých aktivit. Např. entomolog Národního muzea musí žádat o povolení ke sběru organizaci nebo jednice, kteří nemají ani setinu jeho znalostí! Stejné úřední obstrukce stojí před amatérskými vědci.

Ochranu hmyzu přenechat entomologickým společnostem.
Rozhodující slovo tu musí mít špičkový znalec - entomolog. Ochranu a vyloučení zbytečného usmrcování garantuje on svými znalostmi a jeho odborné organizace (Česká společnost entomologická, Slovenská entomologická spoločnosť)!
 

 

Návrhy na úpravy zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Vojtěch JIŘÍČEK

Úvodem je třeba podotknout, že zákon je sestaven dobře a s většinou jeho textu se ztotožňuji. Nemohu ovšem posoudit pohled botanika, geologa…..a jiných oborů. Zastupuji terénní entomologii, které se věnuji 42 let. Tomu jsou věnovány mé připomínky a návrhy. Slovní formulace nezbytných změn je přenechána jazykovým a právním odborníkům, přičemž na obsahu trvám. Připomínky k jednotlivým § vysvětlují skutečný stav věcí, sledují skutečnou ochranu přírody a hlavně vyloučení pasáží, o kterých je dopředu jasné, že nebudou a ani nemohou být nikdy plněny. Navíc jsou nebo mohou být příčinou naprosto nesmyslných, absurdních represí.

 

§ 5, Obecná ochrana rostlin a živočichů

Odstavec (1): Doplnit větu, že v případě vyšších živočichů a rostlin je chráněn každý jedinec, u bezobratlých je chráněna lokalita. Ochrana jednotlivých kusů bezobratlých, zejména hmyzu je bezpředmětná, všichni tvoří hlavní nebo významnou složku potravy právě vyšších živočichů, často i býložravců.
Odstavec (2): Uvádí, že se ochrana nevztahuje na zásahy proti škůdcům a nežádoucím rostlinám. Zde je potřeba doplnit vhodně formulovanou větu, že v oblastech zásahu je povolen bez jakéhokoliv omezení sběr bezobratlých a to i chráněných druhů. Právě ty jsou stejně jako ostatní, dokonce ničeny přednostně – například při frézování pařezů a následnou úpravou půdy. Dále doplnit větu: kde platí zákon o ochraně rostlin nebo lesní zákon, neplatí zákon o ochraně přírody. Předpisy se „bijí“ mezi sebou. Je naprosto absurdní, když se prodává palivové dříví s larvami chráněných druhů (Rosalia alpina – Tesařík alpský) a současně je možná represe proti biologovi. Ta se zde musí vyloučit.
Odstavec (4) zrušit nebo „změkčit“, vůbec nevnímá realitu. Navíc se přímo podílí na vyprazdňování přírody. Nepůvodní rostliny a živočichové mohou obsadit všechna vhodná místa, kde druhy vyhynuly. Týká se totožných biologických druhů, ale nepůvodních ras, poddruhů. Biologický druh je tak na lokalitě zachován. Také je nanejvýš vhodné vysadit vymírající druhy na vyhovující lokality, i když zde předtím nežily. Samozřejmě pod dohledem odborníka, nikoli úředníka, byť bravurně ovládajícího psané §.

 

§ 15 Národní parky

Odstavec (1) písmeno g): Pokud se v Národním parku toleruje těžba nebo dokonce úprava půdy frézami a kultivátory před výsadbou, nebude zde ničím omezen sběr bezobratlých, nebo semen, či plodů rostlin. Kam může motorová pila a pařezová fréza (opakuji po sté) neuškodí síťka. Totéž platí, pokud se v NP budují Disneylandy v rozporu s písmeny a) až f) .

 

§ 29 Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací

Písmeno i): úprava je totožná s odst. (1), písm. g), § 15.

 

§ 34 Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací

Písmeno e): úprava je totožná s odst. (1), písm. g), § 15.

 

§ 50 Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů

Odstavec (3): V místech, kde toto probíhá, doplnit, že zde neplatí zákaz sběru bezobratlých. Jsou zde ničeni v tisících , milionech. Rozdíl je patrný na první pohled: sokol odletí 1000 km na vhodnější stanoviště, hmyz je zničen. Nemá kam ustoupit.

 

§ 87 Přestupky

Odstavec (2), písmeno c): doplnit větu: nevztahuje se na odchyt bezobratlých na lokalitách, kde probíhá těžba čehokoliv, stavební činnost, úprava půdy, zemědělská výroba (orba, hnojení, pesticidy, desikace…….)

Odstavec (3), písmeno b): viz odstavec (2), písmeno c)

Odstavec (4): viz odstavec (2), písmeno c)

 

Doplnit nový §: Zákaz sběru nebo odchytu chráněných nižších organizmů (zde hmyz) platí na celém území státu, mimo výše uvedené lokality. Výzkum ostatních nechráněných druhů (ve hmyzu asi 30 000 druhů, během oteplování klimatu brzy 40 000) není nikde a ničím omezen. Není a nebude podmíněn žádnými „bumážkami“ ani komisaři. Důvod: entomologie ČR a SR (SR a ČR) je na světové špičce díky obrovské amatérské základně, která poskytuje miliony dat. 300 let sbírala na celém území bez omezení. Neexistuje tým profesionálních pracovníků, kteří by byli schopni tolik údajů shromáždit.

 

Doplnit nový §: úmysl obchodovat s chráněnými druhy bezobratlých je posouzen a prokázán podle počtu sebraných kusů (s jedním párkem asi těžko budu obchodovat), formulovat jakkoliv.

 

Doplnit nový §: Chování strážců přírody:

1) slušně pozdraví
2) představí se
3) předloží legitimaci i odznak (jedno nebo druhé lze ukrást a zneužít)
4) slušně vysvětlí zadrženému nebo kontrolovanému, v čem se chová v rozporu s předpisy
5) vyzve ho k ukázněnosti, ukončení činnosti nebo opuštění prostoru, do kterého možná nevědomky vstoupil
6) slušně se s ním rozloučí
7) teprve v případě, kdy se kontrolovaný postaví na fyzický odpor, použije hmaty, chvaty, kopy apod. k zadržení do příjezdu policie
8) jakýkoliv jiný postup naplňuje skutkovou podstatu trestného činu loupeže, přepadení, ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, pod. (dle trestního zákona).

 

 


Vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších přepisů

Vojtěch JIŘÍČEK

Příloha č. II

Zde se musí značně lišit názory i praktických terénních entomologů podle jejich působiště. Běžný druh je jinde vzácný a opačně. V těchto bodech se ale shodneme:

1) přehodnotit zastoupení druhů: vyřadit invazní a běžné druhy po konzultaci s terénními entomology (zlatohlávek Oxythyrea funesta)

2) vyřadit druhy, které nejsou stanovištní, ty nikdy nijak neochráníme, nevíme, kde je potkáme (třeba tažní motýli)

3) vyřadit druhy polní, ochrana ve velkoplošné moderně řízené rostlinné výrobě je pouhou iluzí, nemožná (krajník Calosoma auropunctatum)

4) vyřadit druhy kladoucí do palivového dřeva, jsou použity na otop, ochrana je pouhou iluzí (Eurythyrea austriaca)

5) vyřadit druhy kladoucí do technického dřeva, totéž

6) vyřadit druhy synantropní; 99% populace nosorožíků žije na pilách a v kompostech; končí v briketách nebo na poli

7) u nejvýznamnějších ohrožených vybraných konkrétních druhů, ale jen těch, které jsme schopni, víme jak a chceme chránit (páchník hnědý, …………..), přímo uvést v poznámce pod čarou způsob ochrany (přísná ochrana dutin, nikoliv jen suché konstatování, že se musí chránit biotop – nikdo neví jaký)

8) vyřadit všechny druhy koprofágní a druhy na koprofágy či pastviny druhotně vázané; zrušením pastvy na původní louce či stepi, nebo přemístěním na dříve hnojené pole (tzv. intenzívní pastvina s vysokou tvorbou travní hmoty) vyhynou; někdy k tomu stačí vyšší podíl siláže, nebo obsah premixu či léků v krmivu; chrobák Copris lunaris, drabčík Emus hirtus

 

U tohoto je přítomnost praktického entomologa nutná. U prvního sezení (vyhl. č.166/2005 Sb.) jsem byl. Cílem těchto změn je, aby ve vyhlášce uvedené druhy byly opravdu trvale, skutečně a účinně chráněny. Zařazení druhů, o kterých je předem každému jasno, že nijak chráněny nebudou, protože jsou legálně ničeny ve velkém a jsou pouze do počtu, slouží k jedinému cíli: zámince ke zbytečné represi, bez jakéhokoliv racionálního jádra. Tato represe je pochybné vykazování činnosti, bez jakéhokoliv užitku. To je dědictví totality. Slouží k legalizaci chování „přepadových komand“. Totéž „komando“ které mě oprávněně zadrží při sběru druhu na jeho přirozené lokalitě, mě nesmí obtěžovat za totéž v chemicky ošetřovaném sadě. Strážce přírody musí mít alespoň elementární znalosti.

28.11.2008

 


 

 

TOPlist