Likvidace Novohradeckých lesních rezervací

OBSAH

 Dne 9.3.1988: Upozornění na nedostatky v zabezpečení ochrany ZCHÚ u Hradce Králové.

 Dne 24.3.1998: ČIŽP Hradec Králové - Potvrzení příjmu stížnosti

 Dne 30.3.1998: Stanovisko Městských lesů

 Dne 21.4.1998: ČIŽP Hradec Králové - Prošetření podnětu

Dne 5.5.1998: Úřad města HK (OŽP) - souhrnná zpráva o výsledcích šetření a hospodaření ML

Dne 30.6.1998: Zpráva z tisku

Dne 16.9.1998: Dopis pro ČIŽP Hradec Králové

Dne 25.9.1998: Dopis pro MŽP Praha

Dne 29.9.1998: Odpověď ČIŽP HK na dopis ze dne 16.9.1998 - Svolání jednání

Dne 7.10.1998: Zápis z projednávání stížnosti p. Mertlika

Dne 7.1.1998: Dopis pro AOPK Pardubice

Dne 27.1.1999: Dopis pro AOPK Praha

Dne 1.2.1999: Odpověď z AOPK Praha na dopis ze dne 27.1.1999

Dne 8.1.1999: Odpověď z AOPK Pardubice na dopis ze dne 7.1.1999

Dne 17.3.1999: Dopis pro AOPK Praha

Dne 31.12.2008: Internetová fotogalerie

 

 

Dne 9.3.1998 Věc: Upozornění na závažné nedostatky v zabezpečení ochrany zvláště chráněných území u Hradce Králové.


Při prohlídce chráněných území v okolí Hradce Králové (U císařské studánky, Černá stráň, Sítovka, U Sítovky) jsem zjistil závažné nedostatky v zajištění jejich ochrany (rezervace jsem seřadil od nejvíce k méně poškozeným).

V Hradeckých lesích, na jejichž území se rezervace nacházejí, je v dnešní době evidentně dokončován plán přeměny původních listnatých a smíšených lesů na jehličnatou monokulturu. Velká část území je proto uměle odvodněna. Pokud je mi známo, bylo již před lety prokázáno, že tento způsob lesního hospodaření je natolik špatný, že vede ke kompletní degradaci celého ekosystému. Za této situace nesmírně stoupá hodnota rezervací jako posledních izolovaných ostrůvků života i jako kulturní památky - zároveň se ale zvětšuje riziko jejich likvidace.
 

Příklady:
- listnaté stromy se nemohou zmlazovat přirozenou cestou (chovaná zvěř se na území rezervací stahuje za potravou a likviduje mladé stromky) [ Všechny rezervace důkladně oplotit ]
- mnoho stromů usychá (stromy reagují negativně na změnu vlhkosti půdy po vyhloubení odvodňovacích kanálů a na náhlou změnu osvitu po těžbě ve stylu holosečí - zde navíc stoupá i riziko vývratů) [ Kanály zasypat, vysázet ochranná pásma z dřevin blízkých původnímu druhovému složení a těžbu v okolí rezervací provádět pouze výběrovým způsobem ]
- mění se poměr v zastoupení listnatých a jehličnatých stromů (listnaté stromy jsou káceny a nahrazovány borovicemi, smrky a modříny; tyto dřeviny se úspěšně množí i přirozenou cestou) [ Provést adekvátní asanaci jehličnatých dřevin, kácení listnatých dřevin povolovat pouze se souhlasem příslušného úřadu ochrany přírody a znovu spojit listnatými dřevinami Černou stráň se Sítovkou ]
 

Obávám se, že pokud se ihned nepodnikne vše pro záchranu rezervací a posledních zbytků ostatních přirozených porostů, zůstanou zde budoucím generacím místo hodnotných a v blízké budoucnosti vysoce ceněných rekreačních lesů jenom sterilní borové a smrkové plantáže.
 

S úctou
JOSEF MERTLIK

 

 

 

Dne 24.3.1998: ČIŽP Hradec Králové - Potvrzení příjmu stížnosti

- ke stažení

 

 

Dne 30.3.1998: Stanovisko Městských lesů

- ke stažení

 

 

 

Dne 21.4.1998: ČIŽP Hradec Králové - Prošetření podnětu

- ke stažení: str. 1, str. 2

Zápis z venkovního šetření (3.4.1998). Ke stažení: str. 1, str. 2, str. 3

 

 

 

Dne 5.5.1998: Úřad města HK (OŽP) - souhrnná zpráva o výsledcích šetření a hospodaření ML

- ke stažení: str. 1, str. 2, str. 3

 

 

 

Dne 30.6.1998: Zpráva z tisku

- ke stažení

 

 

 

Dne 16.9.1998: Dopis pro ČIŽP Hradec Králové

Věc: Upozornění na problematické způsoby obhospodařování zvláště chráněných území nacházejících se na pozemcích Městských lesů Hradec Králové.

Děkuji vám za zaslání "Prošetření podnětu" ze dne 21.4.1998 a za "Zápis z venkovního šetření" ze dne 3.4.1998. Překvapilo mne to, že vás nezajímaly žádné konkrétní podněty z mého "Upozornění..." ze dne 24.3.1998. Protože je pokládám za důležité, posílám vám je:

SÍTOVKA
- mezi Sítovkou a U Sítovky umístěn krmelec
- na jihozápadním okraji vedle cesty pařez dubu (- 50 cm); pokácen počátkem roku 1998
- v rohu JZ okraje dva pařezy dubu (- 60 cm); pokáceny pravděpodobně v letech 1995-1996 (kůra na nich ještě drží)
- v rohu JZ okraje vedle těchto pařezů vysazeny borovice (je u nich cedule označující SPR)
- jižní okraj Sítovky: odvodňovací kanál vyhloubený z Černé stráně; každému, kdo půjde proti proudu bude jasné za jakým cílem byl vyhlouben (výsadba a následná stabilizace borové monokultury)

ČERNÁ STRÁŇ
- ve východní části zbytky malé oplocenky a v ní výsadba modřínu (introdukovaná dřevina)
- na SZ okraji také vysazeno mnoho modřínů
- na dvou místech podél jihozápadní části rezervace vysazena čistá smrková monokultura
- u JZ cípu rez. se vedle sebe nachází několik krmelců
- Doporučuji pokračovat ze SZ okraje rez. po lesní cestě na SSZ k žluté turistické trase. Cestou (cca 100 m) názorná ukázka likvidace listnatého lesa. Cestou zde prochází nový odvodňovací kanál, kolem kterého již vyrůstá nová smrková monokultura. Tento kanál slouží k odvodnění části náhorní plošiny.

U CÍSAŘSKÉ STUDÁNKY
- v oplocence v JZ části vysázen místo buku smrk
- v JV části provedena trojsadba borovice, smrku a modřínu; v jižní části na ploše bývalého mokřadu je vysázen smrk
- listnaté dřeviny jsou v jižní části zastoupeny olší a břízou (nálet)
- na jižním svahu pod rezervací je vyhloubeno několik nových hlubokých odvodňovacích kanálů (likvidace vodního režimu rezervace); zde nástedně vysazena čistá borová monokultura
Odvodněním se zvyšuje stabilita jehličnatých porostů, vysazených na nevhodných biotopech. Doporučuji vám prohlídku této plochy. Podle zbytků kořenových systémů starých smrkových vývratů je zde patrné, že zde byl v době polomů smrkový porost. Nevydržel právě proto, že byl vysazen na nevhodném biotopu. Místo toho, aby se zde byly poté vysázeny autochtonní dřeviny, bylo celé prameniště odvodněno pro stabilizaci borové monokultury. Je zřejmé, že rezervace včetně rozsáhlého prameniště byla obětována hospodářským cílům.
Systematické odvodnění lesa letos přineslo plody v podobě poškození četných komunikací. Doporučuji vám navštívit výše citovaný svah pod rez. U Císařské studánky. Je to opravdu ideální studijní plocha k poznání "lesní odvodňovací politiky". Celé údolí až ke Křivé lípě je zlikvidováno (mimo poslední zachovalý kus přirozeného lesa u zelené turistické trasy). A povodí Stříbrného potoka je na tom stejně.

Dále bych si dovolil připojit několik poznámek k vašemu Prošetření podnětu:
- pokud jde o údaje o zalesnění, postrádám zde jeden důležitý údaj: kolik procent z vysazených listnatých dřevin se ujme a vyroste. Třetina ? Údaje o zalesnění jsou z období let 19951 - 1997. Přitom největší kácení zde proběhlo před tímto obdobím (včetně masivního vysazování jehličnatých monokultur). Rovněž zde není uvedeno to, co se v lesích vysazuje za dřeviny. Vzhledem k tomu, že si Městské lesy opatřily sazenice introdukovaného dubu červeného, určitě je hodlají také někde použít.

- proč je zde tak propagována teorie o ochraně porostu proti okusu zvěří dvojsadbou buku (dubu) a smrku (borovice). Obávám se že je to experiment, při kterém není zaručeno, že odstraněna bude právě jehličnatá dřevina a pokud již bude, je pravděpodobné, že při odstraňování budou zbývající dřeviny poškozeny. Ale vzhledem k tomu, že opadávající jehličí mění chemické složení půdy a tím se ovlivňuje nepříznivě druhové spektrum flory i fauny, je nutné tyto praktiky zcela vykázat z území rezervací.

- pokud jde o oplocení rezervací před zvěří: sama existence krmelců vypovídá o využívání rezervací. A pokud bude v okolních porostech vysazena monokultura nebo dvojsadba, které se zvěř vyhýbá, kam půjde ? Místní přirozené porosty jsou opravdu jen malé a izolované ostrůvky.
Je dobré, že po vašem venkovním šetření bylo provedeno vyznačení plochy chráněných území. Krok k nápravě byl učiněn ? Je na nás, abychom udělali vše pro to, aby naše ochrana přírody nepokračovala v tradici evidování ubývajících druhů a celých ekosystémů.

S úctou
Josef Mertlik

 

 

Dne 25.9.1998: Dopis pro MŽP Praha

Posílám vám na vědomí dokumenty upozorňující na destruktivní způsoby obhospodařování zvláště chráněných území nacházejících se na pozemcích Městských lesů Hradec Králové.

Obsah:
a - Upozornění...ze dne 9.3.1998
b - Zápis z venkovního šetření ze dne 3.4.1998
c - Prošetření podnětu ze dne 21.4.1998
d - Upozornění...ze dne 16.9.1998

V případě Černé stráně a U císařské studánky je možno vyčíslit v desítkách procent rozlohu zničeného území.

Josef Mertlik

 

 

 

Dne 29.9.1998: Odpověď ČIŽP HK na dopis ze dne 16.9.1998 - Svolání jednání

- ke stažení
 

 

 

Dne 7.10.1998: Zápis z projednávání stížnosti p. Mertlika

- ke stažení

 

 

Dne 7.1.1998: Dopis pro AOPK Pardubice

Věc : Upozornění na některé závažné nedostatky v plánech péče zpracovaných AOPK Pardubice.

Vážený pane,

Od počátku roku 1998 zjišťuji co se skrývá za špatným stavem ZCHÚ v našem regionu. V množství případů se používají lesní hospodářské praktiky, jenž ZCHÚ těžce poškozují. Zaměřil jsem se na ZCHÚ v okolí Hradce Králové, zvláště pak na ty, na nichž hospodaří Městské lesy. Po mých upozorněních na ÚM HK OŽP a ČIŽP se uskutečnilo dne 7.10.1998 jednání v kanceláři MLHK spojené s prohlídkou ZCHÚ za účasti zástupců MLHK: Ing. Petřík a p. Půlpán; za ČIŽP: p. Kratochvíl a p. Novák; za AOPK: Ing. Muller..
Z provedeného šetření vyplynulo: " V hospodaření na jednotlivých lokalitách nebyly shledány závady, neboť to probíhá na základě Lesního hospodářského plánu. Ze strany správce MLHK nedošlo k porušení podmínek stanovených pro tyto přírodní památky ".
Tyto podmínky stanovuje v plánu péče AOPK Pardubice. Toto nám potvrdil za AOPK zde přítomný p. Muller. Hlavně se jedná o to, že AOPK doporučila na území ZCHÚ výsadbu introdukovaných dřevin (smrk, modřín).
 

ZCHÚ degradují následující faktory:
- jakákoliv výsadba introdukovaných dřevin
- kácení tzv. nemocných a přestárlých dřevin
- odvodňování pozemků (včetně přilehlých)
- chovy lovné zvěře
- absence ochranného pásma
Současný stav je neúnosný a netýká se jen ZCHÚ na území ML HK. Chci vás proto požádat o vaše stanovisko k výše udávaným skutečnostem. Zajímá mne, zda zpracováváte plány péče podle vašeho názoru, nebo podle nařízení nadřízeného orgánu.

S úctou
JOSEF MERTLIK

 

 

Dne 27.1.1999: Dopis pro AOPK Praha

Věc: Upozornění na vážné nedostatky v plánech péče pro ZCHÚ zpracovávaných AOPK Pardubice.

Od roku 1997 věnuji pozornost navštíveným ZCHÚ ve východních Čechách ze zaměřením na zde provozované lesní hospodářské činnosti. Množství z nich je značně poškozeno a proto jsem se zaměřil na některá konkrétní ZCHÚ. Jedná se o ZCHÚ v okolí Hradce Králové, České Skalice, Týniště nad Orlicí, Chlumce nad Cidlinou a Nasavrk. Po písemných dotazech i přímých jednáních s vlastníky ZCHÚ a zde hospodařícími lesními organizacemi jsem byl odkázán na činnost AOPK Pardubice.
Například dne 7.10.1998 se uskutečnilo jednání v kanceláři Městských lesů HK spojené s prohlídkou ZCHÚ za účasti zástupců MLHK: Ing. Petřík a p. Půlpán; za ČIŽP: p. Kratochvíl a p. Novák; za AOPK: Ing. Muller..
Z provedeného šetření vyplynulo (zápis ČIŽP): " V hospodaření na jednotlivých lokalitách nebyly shledány závady, neboť to probíhá na základě Lesního hospodářského plánu. Ze strany správce MLHK nedošlo k porušení podmínek stanovených pro tyto přírodní památky ".
Tyto podmínky stanovuje v plánu péče AOPK Pardubice. Toto nám potvrdil za AOPK zde přítomný p. Muller.
Primární chyba je podle mne v tom, že AOPK doporučila na území ZCHÚ výsadbu introdukovaných dřevin (smrk, modřín) a to ve dvou formách:
1. a) introdukované dřeviny zde vede jako autochtonní. Vychází druhového složení dřevin v datu vyhlášení ZCHÚ nebo z dochovaných lesnických záznamů. Tak se na území ZCHÚ objevují například smrk, modřín a borovice. V plánech péče zde pak figurují rovněž v tomto označení, tzn. je zde použito jen rodové jméno.
2. b) introdukované dřeviny doporučuje vysazovat v dvojsadbě. To znamená, že se použijí k vytvoření tzv. mikroklimatu pro listnaté dřeviny jako je buk, dub. Výsadba introdukovaných dřevin ohrožuje ZCHÚ v samých základech. Projevují se zde ale i další závažné faktory jako je kácení tzv. nemocných a přestárlých dřevin, odvodňování území ZCHÚ (včetně přilehlých pozemků), spásání lovnou zvěří, absence ochranných pásmem.
Můžete mi říci, kdo nařídil AOPK vypracovávat plány péče pro ZCHÚ s ohledem na zájmy majitelů pozemků a lesníků a ignorovat tak potřeby ZCHÚ - genově pozoruhodných a cenných to ekosystémů a mikrorefugií v člověkem intenzívně využívané krajině ?
Už dnes mnohé rezervace připomínají "Potěmkinovy vesnice". V knihách a v průvodcích si můžeme přečíst inteligentní slova o jejich nenahraditelném významu a péči, která je jim věnována, ovšem skutečnost je mnohdy otřesná.
Zabývám se studiem reliktních druhů kovaříků (Coleoptera: Elateridae), přežívající v současné době pouze na několika velmi isolovaných refugiích. Tito kovaříci by mohly mít širokou perspektivu využití v praktické ochraně přírody - pokud by u nás ovšem byl opravdový zájem o ochranu přírody. Jedinou účinnou ochranu zde totiž představuje pouze pevná garance zachování vhodných biotopů.


S úctou
JOSEF MERTLIK
entomolog

 

 

 

 

Dne 1.2.1999: Odpověď z AOPK Praha na dopis ze dne 27.1.1999

- ke stažení: str. 1, str. 2

 

 

 

Dne 8.1.1999: Odpověď z AOPK Pardubice na dopis ze dne 7.1.1999

- ke stažení: str. 1, str. 2

 

 

 

Dne 17.3.1999: Dopis pro AOPK Praha

Věc: Odpověď na váš dopis s žádostí o podrobnější informace ze dne 1.2.1999 (vyřizovala RNDr.Rivolová).

Posílám vám disketu (text. 602) s korespondencí, kterou jsem vedl s organizacemi, rozhodujícími o ZCHÚ. Po přečtení zjistíte, že účinná ochrana ZCHÚ u nás neexistuje - natož pak pevná garance zachování vhodných biotopů.
 

Vycházíme snad z toho, že základem kvalitního ZCHÚ lesního typu je autochtonní různověký porost dřevin včetně všech fází rozpadu dřevní hmoty. Na něm je existenčně závislá druhová pestrost ostatní flóry a fauny. Nebo ne ? Všichni odpovědní pracovníci mne ujišťují, že plány péče pro ZCHÚ jsou zpracovávány s maximálně objektivním přístupem. Já jsem ale přesvědčen, že introdukované dřeviny vysazované tam, kde namají podle dendrologických průzkumů co pohledávat (natož pak v ZCHÚ) působí průkazné škody na fauně i flóře (každý člověk, který studoval ve škole jako hlavní obor botaniku, by to jistě potvrdil). K tomu se připojí ještě další destrukční lesnické praktiky a my pak jen zpracováváme data dokumentující zřetelnou degradaci biotopů.
 

Pokud jde o jednání ze 7.10.1998, to nebylo příjemné. Dominovali zde lesníci za přitakávání pana Mullera. Tento musel být dokonce upozorněn pracovníky ČIŽP na to, že zde je proto, aby zde hájil zájmy AOPK a ne lesníků. Lesníci vše napřed zdůvodňovali tím, že chyby udělali předchozí hospodáři (mimochodem ty samé osoby u nové firmy). Když i jim to začalo být trapné, změnili slovník a hájili se tím, že hospodařili podle stanovených plánů péče. ČIŽP závěrem nezbylo nic jiného, než konstatovat to, co jsem vám již psal 27.1.1999. Pracovníci ČIŽP mi poté s lítostí sdělili, že v tomto případě nemohou nic dělat, protože i když je plán péče špatný, je platný a závazný.
 

V Královéhradeckém muzeu se mluvilo o tom, že se v rámci programu biocenter bude jedno možná zakládat i v okolí Týniště nad Orlicí. Znám toto území. Lesníci zde sice hospodaří – jak předpokládám - podle plánů péče zpracovaných s maximálně objektivním přístupem, ale i přes to si myslím, že zde provedené změny nejsou ještě tak zcela nezvratné - rozhodně stojí za to, začít se tímto územím vážně zabývat.

S úctou
JOSEF MERTLIK

 

 

Dne 31.12.2008: K tomuto tématu je k dispozici internetová fotogalerie na adrese: http://www.elateridae.com/galerie/search.php

Zde zadáte do hledání souboru v galerii klíčová slova, např. "Císařská studánka" a kliknete na "hledej" (nebo Černá stráň, Sítovka, U Sítovky).

 

Pro brutální záběry z "hospodaření" v Novohradeckých plantážích (lesích) by bylo výstižnější používat termín GERMANIZACE ČESKÝCH LESŮ

 

TOPlist