Strádovské Peklo

OBSAH

Dne 25.2.1998: Výhrady k lesnímu hospodaření na území Slavické obory

březen 1998: Osobní konzultace s ředitelem zprávy CHKO Železné hory

Dne 2.4.1998: Odpověď p. Bártovi po prostudování věnované literatury

 Dne 21.7.2007: Zpráva o návštěvě Strádovského Pekla č. 1.

Dne 23.7.2007: Zpráva o návštěvě Strádovského Pekla č. 2

Dne 23.8.2007: Vyjádření CHKO Železné hory

Dne 29.8.2007: Odpověď na vyjádření CHKO Železné hory

Dne 3.9.2007: Pozvánka na pracovní schůzku na správu CHKO Železné hory

Dne 21.9.2007: Zápis z jednání na správě CHKO Železné hory

Dne 6.4.2008: Informace o internetové fotogalerii s fotodokumentací Strádovského Pekla

Dne 9.4.2008: Odpověď CHKO Železné hory na informaci o nové fotogalerii Strádovského Pekla

 Dne 21.4.2008: Doporučení p. Boukala k sestavování Plánu péče o PR Strádovské Peklo č. 1

Dne 22.4.2008: Doporučení p. Boukala k sestavování Plánu péče o PR Strádovské Peklo č. 2

 

25.2.1998:Výhrady k lesnímu hospodaření (likvidace původního listnatého lesa) na území Slavické obory.

Adresováno: CHKO Železné hory, Zámek, 538 25 Nasavrky a společnosti přátel Železných hor (Konopáčská 409, 538 03 Heřmanův Městec).

Jako entomolog amatér jsem v posledních letech navštívil několikrát CHKO (Slavická obora, Lichnici, Seč) a přilehlá území (rybníky u Libáně, Heřmanův Městec a Choltice). Mým hlavním cílem bylo nalézt kovaříka (Coleoptera: Elateridae) Ischnodes sanguinicollis (Panzer, 1793). Jeden exemplář byl nalezen na počátku století v Opočně Roubalem a nyní se nachází ve sbírkách SNM v Bratislavě. Tento relikt panenských listnatých lesů, vyvíjející se v dutinách listnatých stromů byl považován v Čechách za vyhynulý druh, ale v poslední době se podařilo nalézt jeho isolovaná refugia u Křivoklátu a v oboře u Hluboké nad Vltavou. Dokázal zde přežít odlesnění krajiny v minulých stoletích !
Po letech hledání se mi podařilo nalézt další refugium na území Slavické obory v kaňonu v okolí zříceniny Strádova. Zaregistroval jsem zde také výskyt dalších reliktních kovaříků, mimo jinými i druhu Elater ferrugineus Linnaeus, 1758 (= Ludius ferrugineus, ve sbírce zákonů ČSFR 1992 veden jako silně ohrožený) a Crepidophorus mutilatus (Rosenhauer, 1847). O posledně jmenovaném je zmínka v Červené knize ČSFR (3). Zde je uveden také Limoniscus violaceus (Müller, 1821), který bývá nalézán v dutinách právě ve společnosti výše jmenovaného druhu Ischnodes sanguinicollis. Nalezl jsem zde i páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a další tři kovaříky typické pro tento biotop: Ampedus brunnicornis Germar, 1844 (= A. fontisbellaguei – Encyklopedie přírodou od Krkonoš po Vysočinu 1989, str. 137), Ampedus cardinalis (Schiödte, 1865) a Cardiophorus gramineus (Scopoli, 1763). Nálezy hodlám zpracovat v práci, která by se měla zabývat rozšířením kovaříků na území východních Čech.
Tímto končí optimistická část mého dopisu a přichází na řadu smutná realita všedního dne. Při mé podzimní návštěvě (1997) Slavické obory jsem nalezl z dubu, ve kterém jsem objevil druhy Elater ferrugineus, Ampedus cardinalis, A. brunnicornis, Crepidophorus mutilatus, Osmoderma eremita a Ischnodes sanguinicollis pouze pařez ! Ostatní části kmene byly rozřezány a odvezeny. Podíval jsem se i na další části obory nad kaňonem a u lesních rybníků a zjistil jsem, že ani Slavické oboře se nevyhnula vysazovací mánie smrkových monokultur a odvodnění rozsáhlých ploch. Podle toho, co jsem viděl si myslím, že je již takto zničena většina ze severovýchodní části obory. Přesto všechno bych si dovolil nazvat zvláště kaňon Chrudimky mezi Slavicema a Práčovem nejzachovalejším stanovištěm listnatých lesů v CHKO. Bohužel se obávám, že bez důsledné ochrany celého kaňonu, včetně provedení asanace smrků na celé jeho ploše a v širokém pásmu podél jeho okrajů nemá toto refugium delší perspektivu. Pokud máte zájem o zachování jednoho z posledních isolovaných ostrůvků života, podnikněte prosím kroky k zastavení těžby původních dřevin, včetně odstraňování dutých stromů a padlých kmenů !
Rovněž by bylo vhodné pokusit se o zachování širokého koridoru listnatých porostů - od kaňonu z jihu směrem k dubům u pastvin a k lesním rybníkům na severu.
Myslím si, že by rovněž neškodilo zrušit zákaz vstupu na turistický chodník uvnitř obory a chodník rozšířit i na kaňon formou naučné stezky z Pekla do Práčova. Alespoň by se chovná zvěř částečně stáhla z oblasti kaňonu.
Z dalších navštívených biotopů na území CHKO mne zaujal kaňon v Hedvíkově. Je to malé refugium s množstvím starých dutých stromů, nalezl jsem zde také jednoho z reliktních druhů (Ampedus brunnicornis).

Další pozoruhodné biotopy v blízkosti CHKO:
V Heřmanově Městci je zámecký park. V jeho jižní části je zachovalý listnatý les s množstvím starých dubů. Les je průběžně parkově upravován. Jsou zde likvidovány biotopy páchníků hnědých a kovaříků: Elater ferrugineus, Ampedus brunnicornis a Crepidophorus mutilatus.
V Cholticích v zámeckém parku je velmi zachovalý listnatý les s množstvím starých dubů a lip. Obývají jej kovaříci: Elater ferrugineus, Ampedus brunnicornis, A. cardinalis, Crepidophorus mutilatus, Cardiophorus gramineus. Dokonce jsem zde nalezl jednu larvu Ischnodes sanguinicollis ! Jihovýchodní část biotopu je již zlikvidována vysázením smrkové monokultury v okolí hájovny. Další ohrožení refugia by představovalo provedení jakýchkoliv parkových úprav starých stromů včetně odvozu padlých kmenů.

S úctou
Josef Mertlik


 


 

Březen 1998: Osobní konzultace s ředitelem zprávy CHKO Železné hory

Pan Bárta mi věnoval dva sborníky prací "Železné hory":

Jiránek J. 1995: Nejcennější plochy Železných hor. Železné hory, sborník prací č. 3, Nasavrky, 212 s.

Jiránek J. et Neuhäuslová Z. 1997: Vegetace Železných hor. Železné hory, sborník prací č. 6, Nasavrky, 47 s.
 

 

 

 

2.4.1998: Odpověď p. Bártovi po prostudování věnované literatury


Vážený pane Bárta,

posílám vám pozdrav z Hradce Králové a ještě jednou vám děkuji za znamenitou literaturu. Musím konstatovat, že pan Jiránek (1995) odvedl vynikající práci, ke které není co dodat. Následující entomologické průzkumy jen potvrzují jeho závěry (viz poslední odstavec na str. 3 a jeho dokončení na str. 4). Pokud by se plnily záchrané plány pro chráněná území uvedené v jeho práci, nemusel jsem vám v zimě vůbec psát. Stejná situace je s největší pravděpodobností na celém území tohoto státu. Jen stohy zbytečně popsaného papíru. Chci věřit tomu, že můžeme na tomto procesu něco změnit. Rád bych dokončil průzkum druhů, které jsou svým způsobem života vázány na trouchnivé dřevo a dutiny kmenů listnatých stromů (tzv. přestárlé porosty) a chtěl bych se též pokusit nalézt ve zbytcích jedlových porostů druhy pokládané za vyhynulé na většině území Česka. Chci použít speciální nedestruktivní metody sběru (lapače ze dřeva a kůry, aromatické návnady, noční sběry).

V současné době ale věnuji většinu času sezóny vyhledávání posledních isolovaných refugií původních listnatých lesů na území mediteránní podoblasti a nemám proto mnoho času na kompletní faunistické průzkumy u nás. Rád bych vás tedy požádal o povolení ke sběru kovaříků na území CHKO Železné hory pro delší, asi tříleté období. Poskytněte mi prosím také kontakt na lesníka ze Slavické obory; zde bych potřeboval provést noční sběry a umístit aromatické návnady. Výsledky bych chtěl použít v připravovaných pracích o elateridech, kteří jsou vázaní svým způsobem života na původní lesy střední Evropy a ve faunistice kovaříků východních Čech.

Kontakt na vás jsem předal následujícím kolegům: Jiří Krátký (Curculionidae), Tomáš Kopecký (Carabidae), Alois Hamet (Staphylinidae). Dověděl jsem se, že existuje též entomologická skupina v Chotěboři.

S úctou
JOSEF MERTLIK

 


 

 

21.7.2007: Zpráva o návštěvě Strádovského Pekla č. 1

Adresováno: p. František Bárta a p. František Pelc

Dobrý den,

dne 18.7.2007 jsem se byl podívat v srdci Železných hor v údolí Chrudimky v Pekle u Nasavrk, ale to, co jsem tam viděl, tak to mne vyděsilo. Proto se chci o svůj opravdu ošklivý zážitek s vámi zčerstva podělit.


V kaňonu řeky mezi Nasavrky a Práčovem je již několik let provozován chov mufloní zvěře. A to i přesto, že správa CHKO byla prokazatelně informována o přírodní hodnotě tohoto území. Podrobnou zprávu včetně návrhů managementu zpracoval Jiránek (1995: 178-181), další zprávu jsem napsal já a Vám jsem ji poslal 25.2.1998.

Ve středu jsem viděl, že ignorování našich varování již bohužel přineslo své ovoce. Skalnatý svah nad levým břehem řeky je silně narušen erozí země a začíná se rozpadat. Travní pokryv je zde zničen a zem je mufloním stádem rozrušena. Nemusíte ani studovat čerstvé sutě na svazích, protože ty se již samy přišly podívat dolů u řece a zavalují vám zde cestu (49°51'42.09"N,15°48'36.68"E). Viz. mapu:
http://www.mapy.cz/?mapType=ophoto&zoom=15&centerX=136260800&centerY=135153024&portWidth=1012&portHeight=563&forceMapParams=1
Obdobně devastovány jsou svahy nad pravým břehem v okolí krmelce (Libáň env.).

Za další závažný problém považuji odvoz padlých kmenů se suťových lesů a neméně závažným problémem je i permanentní likvidace stojících dutých kmenů (dubů). Podle mne se v tomto případě jedná o zanedbání základní funkce, pro kterou byla CHKO zřízena.

Co si o tom myslíte Vy?


Na území Pekla se nacházejí suťové lesy republikového významu. VE VÝCHODOČESKÉM REGIONU JE TO NEJZACHOVALEJŠÍ PŘIROZENÝ BIOTOP LESŮ TOHOTO TYPU. Mnoho z chráněných druhů živočichů, které jsou chráněny v naší republice v četných stromořadích, žije na území Pekla naprosto přirozeným způsobem života. A na svých přirozených biotopech.

Zřízení nových zón ponechaných přirozenému vývoji v na západním okraji CHKO Železné hory na základě Dohody o spolupráci mezi Lesy České republiky a Správou chráněných krajinných oblastí České republiky (12. srpna 2002) - to je samozřejmě velice záslužná věc.

Já ale nechápu, proč jste do tohoto programu nezahrnuli Peklo. A protože v tomto programu máme zpoždění 44 let za sousedním Slovenskem (v té době součástí jednoho státního útvaru), měli bychom vybírat nejzachovalejší lesní plochy naší země. Až ty lesní plochy, které dnes vybíráte, zestárnou do pralesní podoby, tak pak už je nebude mít kdo osídlit. Ani houby, ani hmyz. Obojí již bude vyhynulé, protože zbývající biotopy hub a hmyzu necháte lesníky (oborníky) zlikvidovat. Poslední české lesy skončí jako prasečáky, kozince a plantáže. To snad ani nelze vysvětlit – to je nevysvětlitelné.

 

Děkuji za Vaši reakci,
Josef Mertlik

 

 

23.7.2007: Zpráva o návštěvě Strádovského Pekla č. 2

Adresováno p. Bártovi (CHKO Železné hory).

Dobrého dne přeji!

Potvrzuji, byl jsem se tam podívat s kolegy a realita je tam opravdu tristní...!!
Nechce se mi věřit, že by ten kousek nepřístupného lesa na skále byl pro lesníky natolik produkčně podstatný, že by ho nemohli raději chránit a dělat si s tím spíš reklamu. Nebo ho alespoň využívat mnohem šetrněji... Tohle je ekologický pravěk...
A přitom jde skutečně o fragmenty lesa se zcela jasnou kontinuitou (!!), tj. zoologicky pravděpodobněji nejcennější kousíčky lesa, které vůbec v CHKO máte...

Vůbec nevím v čem je tam zakopaný pes, území CHKO není příliš v kompetencích kraje, ale pokud je potřeba podpořit nějaká jednání s vlastníky či nájemci i odborně, tak nabízím svoje služby.
 

RNDr. Milan Boukal, Ph.D.

 


 

 

23.8.2007: Vyjádření CHKO Železné hory

- ke stažení: str. 1, str. 2

 

 

 

29.8.2007: Odpověď na vyjádření CHKO Železné hory

Adresáti: p. František Bárta, p. František Pelc, pí. Alena Vopálková, p. Ján Šíma, p. Jiří Zícha, pí. Blanka Mikátová, p. Milan Boukal, p. Aleš Kopecký

Vážený pane!

Děkuji za Vaši reakci ze dne 23.8.2007 na moji zprávu ze dne 21.7.2007.

Ve fragmentech porostů v PR Strádovké peklo byly zcela bezpečně prokázány druhy hmyzu, potvrzující jasnou kontinuitu lesa. Tj. zoologicky se jedná pravděpodobněji o vůbec nejcennější kousíčky lesa, které v CHKO Železné hory máte... Proto prostě musím reagovat na úmyslnou devastaci těchto biotopů, kterou jsem Vám popsal v minulém dopise (viz kácení staletých stromů, naddimenzovaný chov zvěře atd. atd.).

S velkým zájmem jsem si přečetl podrobný popis Vaší dlouholeté snahy o odstranění mufloního chovu z území PR Strádovské peklo. Doufám, že správní řízení dle § 34 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon), o úplném zrušení oborního chovu mufloní zvěře v PR Strádovké peklo, které jak píšete připravuje správa CHKO Železné hory, bude konečně brzy (v tomto roce) zahájeno a jistě úspěšně završeno (také v tomto roce).

Do mapy, kterou jste mi poslal, jsem zakreslil přibližně Vámi dotazovaná místa nepovolených lesnických zásahů:

1 - úpatí erodovaného svahu - odtud jsou odváženy všechny padlé kmeny
2 - zlikvidovaný dub, foto v příloze
3 - zde několik pařezů dubů
4 - odstraněn pahýl dubu a padlý kmen, o kterém jsem Vás informoval dopisem v roce 1998

V příloze posílám fotografii jednoho ze zlikvidovaných dubů. Ten člověk, který nevěřícně zírá do dutiny pařezu dubu, je kolega Václav Dušánek (spolutvůrce našich odborných internetových stránek www.elateridae.com). Další z refugií, osídlených reliktní arboreální faunou bylo zpopelněno i s jeho obyvateli...

Je ale s podivem, že jste v terénu nenalezli vůbec žádné stopy po nepovolené činnosti (kácení), když jsou zcela zřejmé? Naštěstí můžete při dokazování vzniklých škod viníkovi využít přiloženou fotografii. Předpokládám, že Vám v tomto případě taková pravomoc přísluší, nebo snad ne?

Pokud se nám do budoucna nepodaří probudit u lesníků skutečné ekologické myšlení, zůstane ochrana přírody stále jen na papíře. Naivní představy o fungování populací živočichů i rostlin v přírodě mluví za vše... Mimochodem, výsledky Vašeho terénního šetření mi tak trochu připomínají obdobnou situaci v ZCHÚ na území Novohradeckých lesů. Rezervace zničené likvidací přirozených dřevin, výsadbou introdukovaných dřevin a umělým odvodněním lesních pramenišť. Následné šetření těchto devastací ve ZCHÚ přineslo poněkud překvapivé poznání, že lesníci měli svoji činnost posvěcenou od AOPK platným LHP. Pod ním byl dokonce podepsán pracovník AOPK Pardubice (jakýsi pan Muller). AOPK firma pro devastaci i ochranu...?? Je nutno detailně prostudovat existující LHP pro tuto plochu a podívat se i kdo se k nim kdysi vyjadřoval za CHKO, nebo vůbec za ochranu přírody všeobecně. A také zda byl nakonec do LHP vůbec odborně zapracován plán péče. Někdo přece musí za stávající stav zodpovídat!

A ještě co se týče chovu zvěře na lokalitě. Od roku 1993 byli mufloni přikrmováni skrz plot obory (jižně od trosek Strádova u obce Libáň). Toto myslivecké zařízení sloužící k přikrmování mufloní zvěře sice není přímo na území PR Strádovské peklo, ale mufloni chovaní na území PR Strádovské peklo se zde mohli kdykoliv občerstvit. Při mé návštěvě na podzim roku 2004 ještě bylo toto zařízení v plném provozu. Toto myslivecké zařízení samozřejmě vyprojektoval nějaký ekologický diletant, zarážející je ale opět naprostá absence jakéhokoliv schvalovacího procesu příslušnými odbornými orgány, kterým by snad musel být problém kumulace okamžitě zjevný!
Chov muflonů na území PR Strádovské peklo sice významně narušil kontinuitu přirozeného vývoje lesních porostů (v první řadě úplným zamezením jejich přirozené obnovy), ale KONTINUITA OSÍDLENÍ PŘIROZENÝCH LESNÍCH POROSTŮ PR STRÁDOVSKÉ PEKLO ARBOREÁLNÍ FAUNOU POKRAČUJE I PŘES NEGATIVNÍ CHOV ZVĚŘE. Otázkou je ale, jak dlouho to ještě půjde...

Z hlediska hmyzu jsou změny na lokalitě mnohem pádnější, než se domníváme my z lidského hlediska. Je to klasický problém „měřítka“. Z hlediska délky života může mít hmyz za jeden rok i několik generací. Pokud nastane jediná (!) událost, která např. vyřadí celou jednu generaci určitého druhu na lokalitě, kontinuita mizí!!! Např. vykácením posledního vhodného stromu na lokalitě apod. ...
Z hlediska zachování kvality a biodiverzity lokality PR Strádovké peklo „alespoň v současném stavu“, je nezbytně nutné reagovat na škodlivé vlivy okamžitě!!! I když z pohledu laika je zdánlivě „dost času“... Kácení v posledních fragmentech „kontinuálního lesa“ musí být okamžitě a rázně ukončeno!
Je dobré, že jste informování o tom, že některé lesní porosty a zejména ty s vyšším zastoupením smrku ztepilého vyžadují speciální managementové zásahy usměrňující jejich strukturu k přírodě blízkému stavu. Ostatně to víte již od roku 1995, kdy Vám podrobnou zprávu včetně návrhů managementu zpracoval pan Jiránek. Ale to už je dvanáct let! Převedeno do řeči hmyzu – také třeba více než 12 generací po sobě!

Píšete, že ,,prakticky bude docházet k těžbě smrku ztepilého a k postupné úpravě druhové skladby dřevin těchto porostů - výsadbou stanovištně původních dřevin". Slovo ,,bude" je takové všeobjímající. Nejlepší BUDE, když se potřebné managementové zásahy urychleně zapíší a stvrdí plánem péče k PR Strádovské peklo, tak aby tam byly zásahy zcela striktně definované. Jinak se nám může stát, že se ze slova ,,bude" jednoho ošklivého dne stane slovo ,,bylo"... Byla Černická obora, byla Zlatěšovická obora, byla Strádovská obora...

Na závěr trocha optimismu. Nyní můžeme mít naopak velikou výhodu v existenci oborního plotu. Při vhodném (odborném!) naplánování záchranných prací ihned po úplném odstranění chovu zvěře budeme mít k dispozici ještě po určitý čas, kdy bude plot víceméně fungovat ochranně a jeho opravy budou poměrně jednoduché. A tento čas bychom měli využít k urychlené obnově nejvíce zdevastovaných porostů, která byla dlouhá léta zanedbávaná. Stromky musí např. urychleně „odrůst“ možným okusům atd.

Obrazová příloha:

Mapa PR Strádovské Peklo

Kolega Dušánek prohlíží pařez zničeného dubu

S pozdravem,
Josef Mertlik

 


 

 

 

 

 

3.9.2007: Pozvánka na pracovní schůzku na správu CHKO Železné hory

- ke stažení

 

 

 

 

7.8.2007: Odpověď na pozvánku na pracovní schůzku na správu CHKO Železné hory

Vážený pane!

Děkuji za Váš dopis ze dne 4.9.2007 s pozvánkou na pracovní schůzku, pořádanou dne 21.9.2007.

Je mi líto, že jsme se předem nemohli domluvit na termínu jejího konání. K uvedenému datu jsem mimo republiku na Slovensku na dvoutýdenním ozdravném pobytu v lázních Rajecké Teplice.

Určitě by bylo velmi důležité vidět, už kvůli dalším akcím podnikaným k záchraně ostatních devastrovaných obor na území ČR, kompetentní pracovníky, jak rozhodují o bytí či nebytí PR Strádovské peklo. Já osobně doufám, že se nám rezervaci podaří zachránit a regenerovat.

Pokud byste potřebovat upřesnit některá fakta ve věci mého podání, týkajícího se hospodaření v PR Strádovské peklo, mohu tak učinit do 13.9.2007.

Navrhovaná doba terénní pochůzky v PR Strádovské peklo dne 21.9.2007: 9.00-11.00 postačuje k dopravě účastníků k prvnímu erodovanému kopci, jeho prohlídce a k návratu zpět k pořízení zápisu a ukončení jednání (11.00-11.30).

Devastace po chovu muflonů je nepřehlédnutelná, ale pokud by jste potřeboval například pomoc při přesnější evidenci pokácených stromů a odvezených padlých kmenů, mohu být nápomocen 12.9.2007. Na prohlídku celého území rezervace a pořízení fotodokumentace bychom ale potřebovali mnohem více času. Dřevorubci zde zanechali zřetelné stopy – pahýly kmenů nebo jejich pařezy - ty ale najdeme až při procházení svahů a sutí, z cesty jich mnoho vidět není.


S pozdravem,
Josef Mertlik

 

 

 


21.9.2007: Zápis z jednání na správě CHKO Železné hory

- ke stažení

 

 

 

 

6.4.2008: Informace o internetové fotogalerii s fotodokumentací Strádovského Pekla

Dobrý den,


do naší internetové fotogalerie jsem umístil fotografie PR Strádovského Pekla:
http://www.elateridae.com/galerie/displayimage.php?album=14&pos=78

Vpravo nahoře je kolonka „Vyhledávání“. Tam zadáte klíčová slova „dubový pařez“ a kliknete na „hledej“ a zobrazí se Vám fotogalerie dubových pařezů PR Strádovského Pekla.

Ve „Vyhledávání“ je možné zvolit také klíčová slova „suťový lesA“. Další možnosti jsou lesB, lesC, lesD, lesE a lesF. Všechny tyto lesy se nalézají na území Strádovského Pekla.

Máte-li zájem, mohu vám poslat mapu s konkrétním vyznačením lesů A-F a přesně lokalizovat pařezy z fotogalerie.

Doufám, že se nám společnými silami podaří odhalit slavického Jacka-dubopodřezávače.

S úctou,
Josef Mertlik

 

 

 

9.4.2008: Odpověď CHKO Železné hory na informaci o nové fotogalerii Strádovského Pekla

Vážený pane Mertlíku,

děkuji Vám za typ na shlédnutí fotografií pařezů ze Strádovského Pekla. Nejzajímavější je na nich datum pořízení (1.4.2008) a samozřejmě i jejich výběr. Vzhledek ke stáří pařezů, zřejmě jsou pořezány již více než 20 let (staré, černé řezy, mech aj.) a datu pořízení, bereme Váš odkaz jako velmi dobrý aprýlový žertík, byť zaslaný později.
Vzhledem k výše uvedenému nelze tedy Jacka-dubopořezávače dopadnouti.

Nadále však platí naše nabídka na pomoc při sestavování Plánu péče o tuto přírodní rezervaci, na níž jste prozatím nereagoval.

Je jen škoda, že jste se 1.4. neozval, rád bych se s Vámi pochůzky po naší rezervaci zúčastnil.


S pozdravem

František Bárta
vedoucí Správy CHKO Železné hory

 

 

 

 

19.4.2008: Komentář k odpověď CHKO Železné hory na informaci o fotogalerii Strádovského Pekla


Dobrý den,

Bohužel, fotografie pařezů, které jsem pořídil ve Strádovském Pekle, nebyly mým aprílovým žertíkem – jsou přímo z Pekla a jsou pro Vás, bohužel, až pekelně čerstvé! Nejstarší z pařezů (dubový pařez 2a a 2b) byl vyroben v zimě na přelomu let 1996/1997, tedy asi před jedenácti lety. Ostatní pařezy jsou mladšího data, protože při kontrole v roce 1997, zde ještě kmeny dubů rostly. Datum jejich likvidace bych umístil do let 2001-2003.
Zatloukat, zatloukat, zatloukat a bagatelizovat – tak to už prosím ne! Pracujte seriózně s faktem, že v době vyhlášení rezervace Strádovské Peklo (1994) zde všechny podříznuté duby prokazatelně byly, hostily státem chráněné druhy živočichů a jejich likvidace tedy proběhla již na území PR Strádovské Peklo!

Považuji za krajně nevhodné a nedůstojné, abych se osobně podílel na sestavování nového plánu péče pro tuto přírodní rezervaci - aniž by byl problém likvidace dubů objasněn a bylo zamezeno případné likvidaci dalších kmenů.

Plán péče by měl být zaměřen na ochranu listnatých dřevin, jedlin a reliktních borů a na redukci smrkových porostů a na jejich postupné převádění na porosty listnaté, případně smíšené (jedlo-bukové. Od založení rezervace se zde v tomto směru ani „nehráblo“ i když to doporučoval už kolega Jiránek v roce 1995. Jím navrhovaný plán péče o Strádovské Peklo opublikovala CHKO Železné hory již před třinácti lety - asi pro srandu králíkům? nebo muflonům?

Průběžně poskytuji Vám i centrále AOPK Praha všechna zajímavá data, která si mi podařilo v průběhu mých devíti návštěv shromáždit. Rozumím tomu tak, že jste je doposud nebyli schopni vyhodnotit…
Přitom dosavadní nálezy saproxylických druhů brouků dokladují mimořádnou hodnotu lesních porostů údolního fenoménu Chrudimky.


S pozdravem,
Josef Mertlik

 

 

 

21.4.2008: Doporučení p. Boukala k sestavování Plánu péče o přírodní rezervaci Strádovské Peklo č. 1

Adresováno J. Mertlikovi a CHKO Železné hory (p. Bárta)

Dobrý den pane kolego!

Velice dobře chápu Vaše rozhořčení, protože jsem taky entomolog a lokalita PR Strádovské peklo je skutečně unikátní rarita...

V minulosti se jistě staly nějaké přehmaty, a to ať už na straně lesáků či myslivců, tak možná i na straně ochrany přírody. Navrhuji proto jedno. Chce se mi věřit, že ony přehmaty snad ještě nebyly natolik devastující a bylo by ještě možné lokalitu zachránit. A proto právě nyní, když je možnost zpracovat odborný plán péče, výrazněji zaměřený právě na zcela unikátní reliktní hmyz na lokalitě se vyskytující, bylo by vhodné naopak vzájemně spojit síly a zabránit dalším škodám.

Řada chyb se totiž mohla stát už jen z důvodu, že naše poznání lokality se plynule mění a o některých unikátních nálezech, případně nutnosti specielního managementu se třeba nemuselo vědět, případně nemusela být k dispozici vhodná legislativa apod.

Kácení listnatých dřevin a reliktních borů na lokalitě je skutečně potřeba okamžitě zabránit, pokud k tomu i nadále dochází. Ovšem čistě z hlediska hmyzu se domnívám, že na řadě míst je naopak potřeba některé dřeviny šetrně odstranit (především smrky apod.) a některá místa tím prosvětlit. Dále je potřeba se vyjádřit k "muflonům" a jimi způsobované erozi, změně druhového spektra dřevin na řadě ploch, atd. atd. ...

Proto je nezbytné vypracovat plán péče, projednat jej s vlastníky a striktně jej začít dodržovat. Dokud nebude vypracován tento zcela stěžejní dokument pro ochranu přírody, budeme se zbytečně dohadovat a lokalitě to příliš neprospěje. Po schválení plánu péče, který už bude konkrétně zaměřen na unikátní reliktní hmyz, bude totiž možno začít vyžadovat jeho plnění a zároveň např. vlastníci budou moci zažádat o případné zaplacení újmy apod.

Přestože nejde o můj rajón a nemíním proto nijak zasahovat do kompetencí CHKO, domnívám se, že by bylo nejrozumnější vzájemně "složit zbraně" a podívat se na problém společně, čistě odborně, v konkrétních bodech, bez zbytečných emocí. Řada věcí jistě reálná je, řadu věcí bude nutno modifikovat podle místních podmínek, které ale detailně neznám. Bude-li potřeba, mohu se zúčastnit při tvorbě vznikajícího plánu péče, přimhouříte-li ovšem oči nad mými časovými možnostmi...

Lokalita je skutečně jednou z nejlepších, které CHKO vůbec má, a proto si jistě zaslouží vypracování vhodného managementu, který těmto biotopům umožní přežít...

Přeji příjemný den!
Milan Boukal

 

 

 

22.4.2008: Doporučení p. Boukala k sestavování Plánu péče o přírodní rezervaci Strádovské Peklo č. 2

Adresováno J. Mertlikovi

S Peklem určitě ještě bude kupa problémů. Hlavně to vidím u "muflonů & spol.". Tam prostě musí začít CHKO jednat... Ale vůbec do toho nevidím, proč už je tam odtud dávno nevyhnala a nenařídila snížení stavů zvěře...? Eroze je zřejmá už pohledově, argumenty jsou tedy víc než pádné a stále nic... Je nezbytné v plánu péče obdobné myslivecké kratochvíle zamítnout a důkladně laikům vysvětlit proč. A nebudou-li ukončeny, musí CHKO (případně ČIŽP) sjednat pořádek. Ale asi tam budou nějaké komplikace, když je tam stále trpí a nechávají ty nájemce (vlastníky?) likvidovat biotopy, že...?

Osobně bych to viděl na jednání CHKO s vlastníky, kde by se vlastníkům mělo radikálně vysvětlit, co tam ničí svým jednáním a určit konkrétní termín, dokdy tam odtud tyhle aktivity odstraní. Asi to nejspíš budou chtít uhrát na náhradu škody, tak by jim asi zároveň bylo dobré navrhnout, kam ten oplocený cirkus přesunout, jsou-li tam třeba vhodnější lokality (někde se smrkovou monokulturou a tak). Vysvětlit jim, že je to tak na pokutu (ale je otázka, jestli by to ČIŽP vůbec začala řešit...).

Ten plot by tam pak ale měl asi zůstat, aby mohly začít klíčit listnáče. Jinak je tam ta přemnožená zvěř sežere... Do plánu péče by asi bylo dobré to oplocení navrhnout. Alespoň u těch nejdůležitějších ploch, než trochu odrostou...

To kácení tam bude asi spíš problém okolních domorodců (na topení), nechce se mi věřit, že by se to lesákům v takovém terénu vyplatilo. Možná by byli rádi, kdyby se to všechno převedlo do lesů ochranných se zvláštním režimem (a zároveň by se stanovilo extra dlouhé obmýtí, nebo úplně nejlépe bezzásahová zóna - tj. s náhradou škod).

S pozdravem
Milan Boukal

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TOPlist