Ochrana přírody, či přesněji ochranářská biologie, prochází zajímavým obdobím. Stávající, donedávna v praxi tvrdě vybojovávaný přístup „rezervace a konzervace“ je téměř zavrhován, na povrch, leckdy i k pozornosti veřejnosti vyplouvají nové metody „radikálních zásahů“ do společenstev.

Mrtvé dřevo je však v obou pohledech, „radikálním“ i „konzervačním“ – zcela nezastupitelné. Je velmi pestrým a bohatým biotopem, přispívá však i například k retenci vody v krajině, či ponořené do vody zvyšuje diverzitu jinak uniformních toků. Mrtvé dřevo představované například dutinami stromů v zámeckých parcích, činí z těchto výtvorů zahradní architektury výjimečná refugia jinde nepřítomných druhů či celých společenstev – neobvykle blízká městu, někdejšímu protikladu přírody.

Potenciálním ideovým odpůrcem v problematice mrtvého dřeva tak stále zůstává lesnictví v intenzivním pojetí, opovrhující v porostech některými dřevinami či celou fází rozpadu, a mnohdy i veřejnost, toužící po uklizeném lese či stoprocentním bezpečí. Označení odpůrce je však přehnané – obě strany pojí leckdy stejné zájmy, a druhá strana se jeví protivníkem jen z neznalosti.

Předkládaná brožura je bezesporu krokem k otupení hran a rozšíření povědomí o úloze mrtvého dřeva. Tím tak může přispět k hledání kompromisů a schůdných řešení, v posledku pak k uchování druhového bohatství i pestrosti, které je možno snadno vnímat jako nedílnou součást kvality života.
Karel Chobot (AOPK ČR)

Bibliografická citace: Horák J a kol (2007) Proč je důležité mrtvé dřevo? Pardubický kraj, Pardubice, 20s.

ZDE KE STAŽENÍ (pdf 1,70MB)