ELATERIDARIUM
JAZYK
 
Přijato 11.12.2014
ELATERIDARIUM ročník 9 (2015)   strany  1-39  (05.01.2015)

 

Příspěvek k poznání biotopů druhů podčeledi Negastriinae (Coleoptera: Elateridae) východního Slovenska

Josef Mertlik

Pohřebačka 34, CZ-53345 Opatovice nad Labem, Czech Republic
mertlik@elateridae.com


Abstract. The records of the click-beetles of the subfamily Negastriinae Nakane et Kishii, 1956 in eastern Slovakia were reviewed and the following species were found: Negastrius pulchellus (Linnaeus, 1761), N. sabulicola (Boheman, 1852), Oedostethus quadripustulatus (Fabricius, 1792), O. tenuicornis (Germar, 1824), Quasimus minutissimus (Germar, 1817), Zorochros dermestoides (Herbst, 1806), Z. flavipes (Aubé, 1850), Z. meridionalis (Laporte de Castelnau, 1840), and Z. quadriguttatus (Laporte de Castelnau, 1840). The exact distributional data and the photographs of the biotopes of Negastriinae in eastern Slovakia were added and the biotope conservation management possibilities were briefly discussed.

Key words: Coleoptera, Elateridae, Negastrius pulchellus, N. sabulicola, Oedostethus quadripustulatus, O. tenuicornis, Quasimus minutissimus, Zorochros dermestoides, Z. flavipes, Z. meridionalis, Z. quadriguttatus, faunistics, biotope, protection, eastern Slovakia
 

ÚVOD

     V tomto článku je přehled přírodně zachovalých částí toků východního Slovenska zaměřený na biotopy kovaříků podčeledi Negastriinae. Volně navazuje na podobný článek věnovaný vodním tokům severozápadního Slovenska (Mertlik 2014).
     Většina druhů podčeledi Negastriinae je svým způsobem života vázána na biotopy přirozených vodních toků nezničených regulacemi koryt, výstavbou jezů, vodních elektráren nebo vodních nádrží (Mertlik 2005, 2007, 2009, 2013 a 2014). Tyto druhy indikují svými ekologickými požadavky zachovalé typy říčních biotopů od pramenných oblastí až do nížin: Osídlují štěrkové, písčité i bahnité říční náplavy nebo periodicky zaplavované nivy řek. Podrobný popis jejich biotopů jsem uveřejnil v roce 2009, kde také uvádím v té době známé rozšíření druhů na území Slovenska.

     Snahy o ochranu ohrožených říčních biotopů jsou v rozporu s aktivitami slovenských vládnoucích kruhů, mezi něž patří “Koncepce využití hydroenergetického potenciálu vodních toků”, která byla schválena Usnesením vlády SR č. 178 z 9. března 2011. Podle ní má být na Slovensku postaveno 368 malých vodních elektráren (MVE). Vše je organizováno v rámci projektu nazvaného „Konkurencieschopnosť a hospodársky rást” a finančně podporováno Evropským fondem regionálního rozvoje.
     Další hrozbou pro zachovalé říční meandry a náplavy jsou všudypřítomné regulace vodních toků. Většina nížinných toků byla zregulována již v předminulém a minulém století (Hornád, Ondava, Laborec, Uh, Latorica, Bodrog, Tisa). V současné době probíhají lokální regulace štěrkových koryt horních částí toků (Torysa, Topľa, Ondava, Laborec) prý z důvodu protipovodňové ochrany. Před likvidací zachovalých říčních meandrů a náplavů dnes není v bezpečí žádný z vodních toků. Snad s výjimkou horního toku Cirochy, který se nachází v ochranném pásmu vodní nádrže Starina.
     Ale věci se snad začínají měnit. Vodní toky by v blízké budoucnosti již neměly být likvidovány výstavbou žádných dalších gigantických vodních nádrží. Evropská Unie se údajně odmítla finančně podílet na investicích tohoto typu, viz plánované vodní dílo Tichý potok na řece Toryse (Sita 2013). V současnosti projednává komise EU stížnost na porušení povinností vyplývajících z práva EU, týkající se Koncepce využití hydroenergetického potenciálu vodních toků.
     Ale nic se nemění na tom, že dnes, stejně jako v minulých letech, nikdo neví, který z fragmentů přirozených vodních toků padne za oběť plánům technokratů v letech budoucích.
     Pokud se nepodaří destrukci říční krajiny zastavit, tak články jako je tento a pořízená fotodokumentace budou to jediné, co nám z těch krásných a hodnotných biotopů zůstane.
 

METODIKA

     Zkoumané území se rozkládá na území Prešovského a Košického kraje, na západě je ohraničené tokem Torysy a dolním tokem Hornádu. Na jižní polovině tohoto území se dochovaly přirozené meandry s náplavy jen na malém úseku Laborce, Tisy a Hornádu, proto se hlavní oblast zachovalých přirozených toků nachází ve střední a východní částí Prešovského kraje.
     Perspektivní přírodně zachovalé části vodních toků jsem vyhledal pomocí satelitních snímků z internetového atlasu světa (Google Earth 2014).

     V článku je umístěna reprezentativní část fotodokumentace, pořízené na navštívených lokalitách. Pokud není u fotografie uveden jiný autor, fotografie pořídil autor článku. Kompletní fotodokumentace (KFD) lokalit studovaných druhů je k dispozici v internetovém vyhledávači na adrese: http://www.elateridae.com/galerie/search.php Do vyhledávače zadáte jako klíčová slova jméno druhu, např. "Zorochros dermestoides", poté kliknete na "hledej" a objeví se tabule s náhledy fotografií. Na stránce se zobrazenou tabulí je uveden vpravo dole počet tabulí s fotografiemi (kliknutím na některé z čísel je možné vybrat tabuli). Kliknutími na vybranou fotografii je možné dvakrát zvětšit její velikost.
     Pro zobrazení fotografií jednotlivých řek zadáte jako klíčová slova název řeky, např. "Laborec".

Přehled navštívených vodních toků:
Torysa v úseku Sabinov – Veľký Šariš (KFD: 69 obrázků na 4 stranách), str. 3-6
Kamenec v úseku Sveržov – Tarnov (KFD: 34 obrázků na 2 stranách), str. 8
Topľa v úseku Bardejov – Komárov, Dubinné – Nemcovce, u Harhaje a Lascov – Brezov (KFD: 125 obrázků na 7 stranách), str. 8-13
Kamenec v úseku Zborov – Dlhá Lúka
Ondava u Svidnika, u Tisince a v úseku Breznica – Miňovce (KFD: 51 obrázků na 3 stranách), str. 13-15
Laborec u Medzilaborců, v úseku Čabiny – Volica, Brestov nad Laborcom – Zbudské Dlhé, Kochanovce – Jasenov, Voľa – Nacina Ves (KFD: 123 obrázků na 7 stranách), str. 15-22
Udava v úseku Papín – Zubné (KFD: 17 obrázků na 1 straně), str. 18-19
Zbojský potok u Nové Sedlice a u Zboje (KFD: 44 obrázků na 3 stranách), str. 22-24
Ulička u Uliče (KFD: 3 obrázky na 1 straně), str. 24-25
Luh u Ladomirova (KFD: 10 obrázků na 1 straně), str. 25
Ublianka u Ubľy (KFD: 22 obrázků na 2 stranách), str. 25-26
Tisa – celý slovenský úsek (KFD: 20 obrázků na 1 straně), slovenský a ukrajinský tok Tisy (KFD: 80 obrázků na 4 stranách), str. 27-28

Zkratky muzejních sbírek:
Entomologické oddělení Národního Muzea v Praze (NM Praha coll.)
Muzeum východních Čech v Hradci Králové (MVČ HK coll.)
Šarišské múzeum v Bardějově (ŠM Bardejov coll.)

Entomologové:
Benedikt Stanislav (Plzeň), Benedikt Václav (Plzeň), Brůha Petr (Ústí nad Labem), Čepelák Svätopluk (Nitra), Daněk Ladislav (Nymburk), Dušánek Václav (Zábřeh), Ernest Ladislav (Nymburk), Harman Marcel (Kladzany), Holub Antonín (České Budějovice), Houška František (České Budějovice), Jelínek Jaroslav (Chlomek u Chocně), Jeniš Ivo (Náklo), Kopecký Tomáš (Hradec Králové), Krátký Jiří (Hradec Králové), Krošlák Josef (Plzeň), Linhart Martin (Český Brod), Mazal Lubomír (Olomouc), Morozinski Jan (Stochov), Odvárka Oldřich (Chomutov), Pavel Filip (Hradec Králové), Pavlíček Jan (Opočno), Plecháč Jiří (Pecka), Říha Jan (Teplice), Samek Martin (Předměřice), Smatana Ivo (Košice), Strejček Jaromír (Praha), Trmal Antonín (Sedlčany), Zbuzek Bořivoj (Praha), Zieris Vladimír (Pardubice) a Zúber Miroslav (Kosmonosy).

Seznamy sbírek a determinovaného materiálu (SZ), které mi poskytli někteří kolegové, jsou v přehledu nálezů uvedeny následujícím způsobem: seznam sbírky Šarišského múzea v Bardějově – (SZ ŠM Bardejov 2004), seznam Svätopluka Čepeláka (Šala) z roku 2013 – (SZ Čepelák 2013); seznam Františka Houšky (České Budějovice) z roku 2008 – (SZ Houška 2008); seznam Jaroslava Jelínka (Chlomek u Chocně) z roku 2009 – (SZ Jelínek 2009), seznam Jana Pavlíčka (Opočno) z roku 2001 – (SZ Pavlíček 2001); seznamy Bořivoje Zbuzka (Praha) z let 2005 a 2013 – (SZ Zbuzek 2005) a (SZ Zbuzek 2013); seznam Miroslava Zúbera (Kosmonosy) z roku 2008 – (SZ Zúber 2008).

Pro číslování lokalit byla použita vzestupná řada čísel faunistických čtverců, vycházejících z práce Zeleného (1972). Základní údaje z lokalitních štítků jsou sepsány v jednotném stylu za použití standardních zkratek. Zeměpisné souřadnice byly vyhledány pomocí internetového atlasu světa (Google Earth 2014).

PŘEHLED BIOTOPŮ

     Následující text je vhodné studovat s počítačem připojeným k internetu, ve kterém budete mít otevřeny dva programy. Prvním je internetový atlas světa Google Earth (http://www.google.cz/intl/cs/earth/). Pro prohlížení snímků je nutné si stáhnout prohlížeč. Výhodou tohoto atlasu je to, že je možné zvolit fotografie z různých roků, nejčastěji to bývá 2001, 2003, 2006, 2009, 2012 nebo 2014. Díky tomu můžete vidět dynamické proměny vodních toků.
Druhým programem je internetová fotogalerie Elateridae (http://www.elateridae.com/galerie/search.php) – použití viz kapitola Metodika. V současné době obsahuje 9133 fotografií různých druhů biotopů.

Torysa (obr. 1-21)
     Meandry a štěrkové náplavy vytváří Torysa na horním toku od obce Nižné Repaše. Na leteckých snímcích z 22.8.2014 je vidět neregulované koryto v úseku 49°5'55.66"N, 20°42'49.24"E – 49°8'48.50"N, 20°44'1.75"E. Odtud jsou již patrné regulační úpravy (napřimování koryta): 49°9'0.74"N, 20°44'19.85"E; 49°8'57.69"N, 20°45'10.58"E a 49°9'5.76"N, 20°46'4.31"E. Menší neregulované meandry jsou před obcí Tichý Potok (49°8'57.55"N, 20°46'34.84"E). Mezi Tichým Potokem a Brezovicí jsou již meandry opět zregulovány (49°8'20.46"N, 20°48'33.93"E – 49°8'28.64"N, 20°49'47.14"E). Brezovicí protéká Torysa jako zregulovaný kanál. Napřimování toku proběhlo i v okolí obce Torysa (49°9'3.96"N, 20°52'8.46"E). Meandry se štěrkovými náplavy se dochovaly u obce Krivany (49°9'49.29"N, 20°54'10.81"E a 49°9'54.44"N, 20°55'43.12"E), ale i v tomto úseku jsou patrné stopy nedávných regulací: 49°9'49.63"N, 20°55'25.59"E a 49°9'43.60"N, 20°56'12.78"E. Po napřímeném a jezy opatřeném kanálu Torysy přes obec Lipany následují další nedávno regulované meandry u obce Rožkovany (49°8'20.47"N, 21°0'4.01"E) a starší regulace mezi obcemi Jakubova Voľa a Pečovská Nová Ves (49°7'37.77"N, 21°1'32.68"E – 49°7'27.66"N, 21° 1'49.62"E). Mezi Pečovskou Novou Vsí a Sabinovem se nachází jedna starší regulace (49°6'59.05"N, 21°3'29.06"E) a pak rozsáhlejší oblast doposud neregulovaných meandrů s rozsáhlými štěrkovými náplavy (49°6'39.80"N, 21°4'15.85"N – 49°6'33.58"N, 21°4'34.10"E).

     Meandry u Sabinova jsem navštívil dne 21.4.2014. Na celé ploše západních levobřežních náplavů (49°6'38.36"N, 21°4'20.70"E) byla patrná těžba štěrků (obr. 1), na jejich východním okraji (49°6'39.77"N, 21°4'23.44"E) i písků (obr. 2). Z kovaříků jsem zde nalezl na více místech druh Zorochros meridionalis (Laporte de Castelnau, 1840), na okraji plochy s těžbou písku Cidnopus platiai Mertlik, 1996 (obr. 2) a na světlinách na podrostu v lužním lese (49°6'41.16"N, 21°4'23.33"E) aktivovalo více ex. Cidnopus aeruginosus (Olivier, 1790),(obr. 3-4).
 

Obr. 1. Sabinov, meandry Torysy, 21.4.2014 Obr. 2. Sabinov, meandry Torysy, 21.4.2014
Obr. 3. Sabinov, meandry Torysy, 21.4.2014 Obr. 4. Sabinov, meandry Torysy, 21.4.2014

     Uprostřed meandrů je rozsáhlý pravobřežní náplav (49°6'38.87"N, 21°4'27.03"E), (obr. 5). Ten zatím nebyl těžen, a proto lze předpokládat, že bude osídlen podobnými druhy jako stejně vypadající východní levobřežní náplav (49°6'34.65"N, 21°4'29.65"E),(obr. 6). Na tomto náplavu byli hojní kovaříci Zorochros meridionalis. Našel jsem zde také více ex. druhu Paracardiophorus musculus (Erichson, 1840), (obr. 7-8) a 1 ex. Dicronychus equisetioides Lohse, 1976. Na východním okraji tohoto východního meandru (49°6'34.59"N, 21°4'32.91"E), (obr. 9) jsem našel více ex. Zorochros dermestoides (Herbst, 1806), (obr. 10). Byl zde i pískomilný střevlík Broscus cephalotes (Linnaeus, 1758).

Obr. 5. Sabinov, meandry Torysy, 21.4.2014 Obr. 6. Sabinov, meandry Torysy, 21.4.2014
Obr. 7. Sabinov, meandry Torysy, 21.4.2014 Obr. 8. Sabinov, meandry Torysy, 21.4.2014
Obr. 9. Sabinov, meandry Torysy, 21.4.2014 Obr. 10. Sabinov, meandry Torysy, 21.4.2014

     Sabinovem Torysa protéká rovným korytem podél svahu táhlého hřbetu. Podél Orkucan je její koryto regulováno a opatřeno četnými jezy. Od Orkucan po Šarišské Michaľany (49°4'52.11"N, 21°6'24.76"E – 49°3'52.54"N, 21°7'55.16"E) bylo ještě k 31.12.2006 (viz Google Earth) přirozeně meandrující koryto s četnými štěrkovými náplavy. Snímky z 23.8.2011 již ukazují postup prací při napřimování koryta pod Orkucany (49°4'39.77"N, 21°6'21.98"E) a rozvoj těžebních ploch říčních štěrkopísků (49°4'31.61"N, 21°6'38.24"E). K datu 19.8.2013 je již většina koryta zregulována (obr. 11), zbývají jen meandry mezi Ostrovany a Šarišskými Michaľany (49°4'1.86"N, 21°7'13.85"E – 49°3'51.56"N, 21°7'48.29"E).

     Úsek toku mezi Orkucany a Šarišskými Michaľany jsem navštívil dne 21.4.2014. Prošel jsem jej po levém břehu, ale na štěrkových březích jsem nic neobjevil (obr. 11). Pokud se nějaký náplav dochoval, tak nesl stopy po bagrování, nebo byl uježděný těžkou technikou. Zaujal mne jeden zarůstající bahnitý náplav (49°4'24.08"N, 21°6'44.50"E)(obr. 12), jako perspektivní lokalita na kovaříka Oedostethus tenuicornis (Germar, 1824). Kovaříky jsem nalezl pouze v zóně zarůstajících příbřežních náplavů. Na zajímavé lokalitě osluněných písečných dun (49°4'9.89"N, 21°6'55.99"E) aktivovali na podrostu kovaříci Cidnopus platiai (obr. 13). Na světlinách na podrostu v lužním lese (49°3'55.49"N, 21°7'25.88"E) aktivovali Cidnopus aeruginosus (obr. 15). Z neregulovaných meandrů jsem našel jen jediný – u Ostrovan (49°4'2.43"N, 21°7'19.13"E)(obr. 14).
     Torysa v Šarišských Michaľanech je regulovaná (obr. 15) a až pod obcí vytváří menší náplavy (49°3'53.30"N, 21°8'51.76"E).

Obr. 11. Orkucany, zregulovaný tok Torysy, 21.4.2014 Obr. 12. Orkucany, bahnitý náplav Torysy, 21.4.2014
Obr. 13. Orkucany, duny u Torysy, 21.4.2014 Obr. 14. Ostrovany, meandry Torysy, 21.4.2014
Obr. 15. Šarišské Michaľany, pobřežní porosty Torysy, 21.4.2014 Obr. 16. Šarišské Michaľany, zregulovaný tok Torysy, 21.4.2014

     Poslední úsek meandrů s rozsáhlými náplavy se nachází mezi Šarišskými Michaľany a Veľkým Šarišem (49°3'49.82"N, 21°9'26.61"E – 49°2'52.65"N, 21°11'34.62"E). Na jejich západní části proběhly regulace (49°3'49.82"N, 21°9'26.61"E – 49°3'30.73"N, 21°10'23.37"E), štěrkoviště meandrů ve východní části pozvolna zarůstají a čekají na své znovuzrození přívaly další velké vody.

Obr. 17. Veľký Šariš, štěrkové náplavy v meandrech Torysy, 23.8.2011
Foto Google Earth

     Tyto východní meandry jsem navštívil dne 5.5.2003. Pro zajímavost zde mohu ocitovat zápis ze svého entomologického deníku: „Šel jsem po levém břehu řeky od úpatí Šarišského hradního vrchu na Veľký Šariš. Byly zde meandry, slepá ramena, ale vše bylo silně bagrováno. Zkusil jsem lov na březích z náplavy (49°3'14.32"N, 21°11'17.82"E). V písčitých náplavech (obr. 19) jsem nalezl 2 ex. Negastrius pulchellus (Linnaeus, 1761), 1 ex. N. sabulicola (Boheman, 1851), v štěrkových (obr. 18) 2 ex. Zorochros meridionalis a 14 ex. Z. dermestoides. Na travinách na břehu aktivovalo 7 ex. Cidnopus platiai (obr. 19). Na štěrkové cestě (obr. 20) vedle pobřežních porostů (49°3'14.56"N, 21°11'20.45"E) bylo ve štěrku mezi mladými vrbičkami (obr. 21) 6 ex. Zorochros flavipes (Aubé, 1850).”

Obr. 18. Veľký Šariš, meandry Torysy, 5.5.2003 Obr. 19. Veľký Šariš, meandry Torysy, 5.5.2003
Obr. 20. Veľký Šariš, meandry Torysy, 5.5.2003 Obr. 21. Veľký Šariš, meandry Torysy, 5.5.2003

     Od Veľkého Šariše až k Hanisce je Torysa většinou regulovaná, přes Prešov pak protéká sterilním kanálem. Meandrující tok se opět objevuje až mezi obcemi Haniska a Kendice. Zde se vytváří i zajímavý štěrkový náplav (48°56'18.71"N, 21°15'3.66"E). Od Kendic Torysa meandruje až po svůj soutok s Hornádem, ale štěrkové náplavy zde vytváří vzácně a když, tak jen malé, např. u Drienovské Nové Vsi (48°54'6.44"N,21°15'9.31"E).


Hornád (obr. 22)
     Od soutoku Torysy s Hornádem budeme pokračovat na jih po toku Hornádu. Od soutoku až po obec Trstená pri Hornáde je tok zregulovaný a jen na několika místech se vytvářejí malé štěrkové náplavy, např. u Nižné Myšle (48°37'50.86"N, 21°21'27.07"E) nebo u Gyňova (48°35'20.49"N, 21°19'40.58"E). Gyňov je lokalita druhu Zorochros quadriguttatus (Laporte de Castelnau, 1840).
     Od Trstené pri Hornáde (48°34'18.78"N, 21°19'21.19"E) až po státní hranici s Maďarskem Hornád meandruje a na několika místech vytváří nátrže a štěrkové náplavy. Na písčitých náplavech starého meandru na okraji pískovny u obce Kechnec byli v roce 2014 nalezeni kovaříci Negastrius sabulicola a Zorochros quadriguttatus (obr. 22).

Obr. 22. Kechnec, meandry Hornádu, 9.4.2014
Foto Google Earth

 

     Bohužel ani tato malá a poslední přirozená část slovenského toku Hornádu není v bezpečí před regulacemi a výstavbou MVE. Kolega Stanislav Benedikt mi k tomu v roce 2014 napsal: „Byl jsem pár dní na Slovensku a mohu potvrdit velmi špatný stav zbývajících vodních toků. Teď naposledy jsem zažil šok, když jsem se ocitnul přímo u stavebních úprav, kdy na Hornádu pod Košicemi zasypávali poslední meandry s krásnými hlinitými břehy kamením, a to i v místech, kde navazovaly na louky, a voda tak celkem nic neohrožovala. Tyto dva meandry jsou zasypané: 48°32'27.13"N, 21°18'39.83"E a 48°33'11.91"N, 21°19'2.42"E. Třetí meandr (48°33'46.61"N, 21°19'18.98"E) ještě žije, ale nastopro se na něho chystají, jedou od jihu. Každopádně byly zřejmě letos břehy otrávené při nějaké vyšší hladině vody, zřejmě se něco vylilo v Košicích. Nádherná společenstva střevlíků a drabčíků z předchozích dvou let zmizela. Snad jen dočasně... Břehy byly na mnoha místech pokryty červeným filmem nějaké chemické sloučeniny. Na mnoha dalších řekách byla špinavá dna, která jsem v 80. na stejných místech neznal (Belá, Biela, Topľa).”

Poznámka. Mimo rámec zaměření tohoto článku již je horní tok Hornádu. Přesto se zde o něm krátce zmíním. Většina toku Hornádu byla zregulována, část toku je dnes pod hladinou vodní nádrže Ružín. Na horním toku nad Margecany se dochovalo několik zajímavých, i když malých úseků toku s meandry a malými štěrkovými náplavy. Jedná se o lokality Spišský Štiavnik (48°59'28.57"N, 20°22'3.43"E), meandry u Hrabušic – meandry (např. 48°57'56.06"N, 20°24'14.37"E), úsek Markušovce – Matejovce nad Hornádom (např. 48°55'4.62"N, 20°39'59.96"E), Chrasť nad Hornádom (48°55'38.82"N, 20°42'2.73"E) a meandry u obce Spišské Vlachy (48°56'24.20"N, 20°48'36.31"E - 48°56'18.63"N, 20°49'17.68"E). Z této oblasti jsou doloženy starší nálezy druhů Zorochros dermestoides (Hrabušice, Krompachy a Margecany) a Z. meridionalis (Margecany).

 

Topľa (obr. 23-50)
     Brouky štěrkových a štěrkopískových břehů horního toku Tople studoval kolega Tomáš Jaszay (1999), z kovaříků uvádí dva druhy: Zorochros dermestoides a Z. flavipes. K současnému stavu této části toku mi napsal: „V posledných rokoch k devastácii Tople prispeli aj povodňové stavy, napr. brehy potoka v úseku Livov – Livovská Huta boli značne poškodené veľkými vodami, ktoré boli vlastne len logickým dôsledkom nesprávneho prístupu v spôsobe ťažby dreva, ktorý je viditeľný najmä zo severnej časti Čergovského pohoria. Ďalším problémom je aktuálne živelne riešená protipovodňová ochrana, ktorá zrejme zaklincuje celý problém na mnohých úsekov tokov, ale ho nevyrieši. Dostávame sa do bludného kruhu riešenia problémov z hľadiska ekologického.
     Oblast mezi Livovskou Hutou a Tarnovem jsem nenavštívil, ale porovnání leteckých snímků před počátkem kolapsu lesního ekosystému z 31.12.2006 se snímky z 22.8.2014 potvrzují informace kolegy Jaszaye. Nejenže zmizely obrovské plochy horských lesů, ale zmizely i rozsáhlé plochy pobřežních porostů Tople.
     Meandry s rozsáhlými štěrkovými náplavy jsou mezi obcemi Livov a Lukov (49°15'19.17"N, 21° 5'41.79"E – 49°17'19.54"N, 21° 4'50.03"E). Tok v Lukově je regulovaný. Další neregulovaný úsek je mezi Lukovem a Gerlachovem (49°17'42.70"N, 21° 4'30.18"N – 49°18'57.66"N, 21° 4'59.12"E).      Na pravobřežním přítoku – Slatvinci, se dochovaly meandry se štěrkovými náplavy mezi obcemi Bogliarka a Kružlov (49°16'56.64"N, 21°8'46.26"E - 49°17'46.84"N, 21°7'54.22"E). Z Gerlachova do Tarnova je Topľa zregulovaná.
     Nad Tarnovem je soutok Tople a Kamence. Nedaleko odtud, na toku Kamence, mezi soutokem řek a obcí Sveržov se nacházela druhově bohatá coleopterologická lokalita (Jaszay 1999). Podle leteckých snímků z 21.3.2014 je doposud neregulovaný tok Kamence mezi obcemi Petrová a Sveržov (49°22'58.33"N, 21°7'34.80"E – 49°20'51.26"N, 21°9'25.95"E).
     Výše popsaná část toku Tople a jejích přítoků je známá četnými lokalitami kovaříků Zorochros dermestoides, Z. flavipes a Z. meridionalis. Z okolí Gerlachova je doložen výskyt Negastrius pulchellus, z okolí Kríže druhu Oedostethus quadripustulatus.

     Úsek toku Kamence mezi Sveržovem a Tarnovem jsem navštívil v 17.9.2014. Podle snímků z 22.8.2012 započala regulace od motorestu Tarnov a v roce 2012 dosáhla meandrů na souřadnicích 49°19'25.35"N, 21° 9'39.03"E. K datu mé návštěvy byl již celý úsek zregulován (obr. 23-24 a 26). Na jedné z posledních ploch nebagrovaných štěrkových náplavů jsem nalezl kovaříky Zorochros dermestoides a Z. meridionalis (obr. 25) .

Obr. 23. Sveržov, bývalé meandry Kamence, 19.9.2014 Obr. 24. Sveržov, bývalé meandry Kamence, 19.9.2014
Obr. 25. Sveržov, bývalé meandry Kamence, 19.9.2014 Obr. 26. Sveržov, bývalé meandry Kamence, 19.9.2014

     Topľa mezi Tarnovem a Bardejovem je sice zregulovaná, ale místy se zde dochovaly meandrující úseky. U Rokytova byly v roce 2006 rozsáhlé štěrkové náplavy v úseku 49°18'57.34"N, 21°10'35.64"E - 49°18'30.20"N, 21°11'56.69"E. Také zde proběhly regulace, ale přesto zde ještě část aktivních náplavů zůstala.
     To samé se týká toku Tople v úseku Mokroluh – Bardejov (49°18'8.05"N, 21°13'17.04"E - 49°17'47.28"N, 21°14'11.63"E).
     U Bardejova jsem navštívil 6.10.2004 levobřežní přítok Tople, potok Kamenec. V té době se nacházela pod hradem Zborov rozsáhlá štěrkoviště (49°20'58.12"N, 21°17'22.22"E), na kterých jsem našel kovaříky Zorochros flavipes a Z. meridionalis. Na soutoku Tople a Kamence (49°18'13.78"N, 21°17'56.62"E) jsem našel Zorochros dermestoides.
     Rozsáhlé štěrkové náplavy jsou mezi obcemi Bardejovská Nová Ves a Komárov (49°17'44.64"N, 21°18'52.55"E - 49°17'8.46"N, 21°20'58.60"E). Na snímcích Google Earth z 30.5.2003 je ještě vidět úzký tok s menšími náplavy. Ale na snímcích z 31.12.2006 již můžeme pozorovat sílu, s jakou velké vody pracují s korytem. Na snímku štěrkových náplavů ze dne 6.8.2013 je vidět jejich postupující zarůstání. Já jsem navštívil tuto lokalitu 5.10.2004 (obr. 27-28). Nalezl jsem zde jen druh Zorochros dermestoides.

Obr. 27. Komárov, meandry Tople, 5.10.2004 Obr. 28. Komárov, meandry Tople, 5.10.2004

     Další meandry se štěrkovými náplavy jsou mezi Komárovem a Hrabovcem (49°16'39.21"N, 21°21'36.34"E – 49°16'18.32"N, 21°22'6.15"E) a mezi Hrabovcem a Poliakovci (49°16'1.49"N, 21°23'2.78"E - 49°15'43.46"N, 21°24'10.31"E). Tyto meandry byly zregulovány a postupně zarůstají. Z okolí obce Poliakovce je známý nález Zorochros dermestoides (Jaszay 1999).

     Zregulovány byly i meandry s rozsáhlými štěrkovými náplavy mezi Poliakovci a Dubinným (49°15'11.87"N, 21°24'54.04"E - 49°14'27.22"N, 21°25'53.19"E). V roce 2014 byly jen dva meandry jižně od Dubinného (49°14'26.03"E, 21°26'2.73"E a 49°14'18.04"N, 21°26'25.14"E) neregulované.
     Meandr u soutoku Tople s Cerninkou jsem navštívil 17.9.2014. Z obce Dubinné jsem nejprve šel na štěrkové náplavy nad soutokem (49°14'19.90"N, 21°26'22.45"E). Zde jsem nalezl kovaříky Zorochros dermestoides a Z. meridionalis (obr. 31). Řídká pobřežní vegetace na písčitých náplavech je perspektivním biotopem druhu Cidnopus platiai (obr. 32).

Obr. 29. Dubinné, meandry Tople, 17.9.2014 Obr. 30. Dubinné, meandry Tople, 17.9.2014
Obr. 31. Dubinné, meandry Tople, 17.9.2014 Obr. 32. Dubinné, meandry Tople, 17.9.2014

     Pak jsem se prosekal bujnou vegetací lužního lesa (obr. 33), přebrodil Cerninku a podél levého břehu Tople jsem šel k obci Kurima. Obávám se, že meandr pod soutokem s dlouhým sutým břehem (obr. 34) nedává vodohospodářům spát a že již mají naplánovanou jeho regulaci (49°14'17.75"N, 21°26'28.69"E).

Obr. 33. Dubinné, lužní les, 17.9.2014 Obr. 34. Dubinné, meandry Tople, 17.9.2014

     Severní část meandrů u Kurimy již byla důkladně zregulována (49°14'2.08"N, 21°26'29.26"E). To je opět možné porovnat se stavem meandrů k datu 14.4.2009. V západní části meandrů jsou dlouhé a vysoké suté břehy (49°13'58.77"N, 21°26'17.38"E - 49°13'42.69"N, 21°26'27.74"E). Nachází se zde také několik nižších malých štěrkových náplavů a jeden větší s rozsáhlými pískovými náplavy (49°13'59.84"N, 21°26'19.39"E). Zde by se mohli zjara vyskytovat pískomilní kovaříci Negastrius pulchellus a N. sabulicola.

Obr. 35. Kurima, meandry Tople, 17.9.2014 Obr. 36. Kurima, meandry Tople, 17.9.2014

     Jižní meandry u Kurimy se dochovaly (49°13'43.03"N, 21°26'37.43"E), ale štěrkové náplavy byly nízké a probíhala na nich těžba štěrku (obr. 37-38).

Obr. 37. Kurima, bagrované meandry Tople, 17.9.2014 Obr. 38. Kurima, meandry Tople, 17.9.2014

     Odtud jsem šel po pravém břehu k obci Nemcovce. Od Kurimy je tok rovný, bez větších náplavů. Před Nemcovci je velký meandr s rozsáhlými štěrkovými náplavy (49°12'52.41"N, 21°26'48.08"E - 49°12'40.23"N,21°26'54.21"E), (obr. 39-42). Na levém břehu jsem viděl také větší pískový náplav (49°12'49.26"N, 21°26'51.39"E) – další perspektivní biotop kovaříků Negastrius pulchellus a N. sabulicola.

     Pokud jde o nálezy kovaříků, tak jsem v úseku mezi Dubinným a Nemcovci nebyl moc úspěšný. Zčásti to bylo pozdním datem, zčásti tím, že všude byla vrstva čerstvých naplavenin po letních velkých vodách.

Obr. 39. Nemcovce, meandry Tople, 17.9.2014 Obr. 40. Nemcovce, meandry Tople, 17.9.2014
Obr. 41. Nemcovce, meandry Tople, 17.9.2014 Obr. 42. Nemcovce, meandry Tople, 17.9.2014

     Další rozsáhlé meandry se štěrkovými náplavy se nachází u obce Porúbka (49°12'9.38"N, 21°26'33.70"E - 49°11'31.98"N, 21°25'40.20"E). Tato oblast zřejmě nebyla regulovaná!

     Meandry u obce Harhaj (49°11'16.23"N, 21°25'32.26"E – 49°11'6.78"N, 21°26'19.46"E) jsem navštívil 19.9.2014. Byly zde náplavy štěrkové, písčité i bahnité (obr. 43-46). Z kovaříků jsem zde nalezl Zorochros dermestoides, Z. meridionalis a Z. quadriguttatus (49°11'9.98"N, 21°25'37.96"E). Vzhledem k existenci písčitých náplavů by zde mohli být na jaře nalezeni také kovaříci Negastrius pulchellus a N. sabulicola.

Obr. 43. Harhaj, meandry Tople, 19.9.2014 Obr. 44. Harhaj, meandry Tople, 19.9.2014
Obr. 45. Harhaj, meandry Tople, 19.9.2014 Obr. 46. Harhaj, meandry Tople, 19.9.2014

     Řeka od Harhaje po Lascov je regulovaná, menší meandry s náplavy se vyskytují u obce Marhaň (49°10'0.11"N, 21°26'32.46"E). U Marhaně byl nalezen Zorochros dermestoides (Jaszay 1999).

     Další zajímavý úsek toku s meandry a náplavy se nachází u obcí Lascov a Brezov (49°8'56.95"N, 21°28'25.75"E - 49°8'40.17"N, 21°28'56.48"E). Tuto lokalitu jsem navštívil 19.9.2014.
     Západní štěrkový náplav je nízký, často zaplavovaný (49°8'56.95"N, 21°28'25.75"E). Pro kovaříky je zajímavější prostřední část meandrů. Na jejím okraji byla obrovská hradba z naplavených kmenů (49°8'54.99"N, 21°28'36.72"E)(obr. 47). Rozsáhlý vyvýšený štěrkový náplav u levého břehu (49° 8'51.02"N, 21°28'41.58"E) byl osídlený kovaříky Zorochros dermestoides a Z. quadriguttatus (obr. 48).

Obr. 47. Lascov, meandry Tople, 19.9.2014 Obr. 48. Lascov, meandry Tople, 19.9.2014

     Východní náplav u obce Brezov (49°8'40.44"N, 21°28'55.76"E) je sice rozsáhlý, ale poměrně nízký (obr. 49-50). Zato se zde vyskytují písečné náplavy, což by mohlo být zajímavé pro pískomilné druhy Negastrius pulchellus a N. sabulicola.

Obr. 49. Brezov, meandry Tople, 19.9.2014 Obr. 50. Brezov, meandry Tople, 19.9.2014

     Další zachovalé meandry jsou u obce Kalnište (49°7'59.93"N, 21°29'40.06"E). V tomto úseku se vyskytují menší štěrkové náplavy. Zhruba před deseti lety došlo k protržení jednoho z meandrů (49°7'34.30"N, 21°29'42.99"E) a vznikl zde velký ostrov.
     Od Kalnište po Skrabské je tok regulovaný, jen mírně meandrující a vetší náplavy se zde nevyskytují. U obce Skrabské tok meandruje lužními lesy (49°0'39.56"N, 21°33'52.35"E - 49°0'11.88"N, 21°34'34.22"E) a místy se zde vytváří menší štěrkové náplavy.
     Podobné, ale menší meandry jsou také u obcí Čierne nad Topľou (48°59'38.92"N, 21°34'43.64"E), Vyšný Žipov (48°59'8.25"N, 21°34'46.13"E a 48°58'32.58"N, 21°34'49.51"E), Hlinné (48°56'55.27"N, 21°35'31.28"E) a Čemerné (48°52'41.36"N, 21°40'32.80"E - 48°52'1.88"N, 21°40'50.88"E). Poslední meandry s náplavy jsou u obce Lomnica (48°50'47.11"N, 21°41'26.64"E).


Ondava (obr. 51-60)
     Na svém horním toku začíná Ondava vytvářet meandry s náplavy od obce Dubová po Svidník (49°21'26.38"N, 21°26'23.01"E - 49°18'39.23"N, 21°33'11.15"E). V obcích Vyšný Orlík a Svidník je její tok zregulovaný.
     Její levobřežní přítok ve Svidníku – říčka Ladomírka, vytváří meandry s náplavy u Krajné Poľany (49°21'51.43"N, 21°40'22.29"E) a pak od obce Hunkovce až ke Svidníku (49°21'20.25"N, 21°39'9.81"E - 49°19'28.52"N, 21°35'27.77"E). Odtud až k soutoku s Ondavou je její tok regulovaný.

     Velké meandry s rozsáhlými štěrkovými náplavy se na Ondavě objevují pod soutokem s Ladomírkou (49°17'43.37"N,21°34'25.66"E - 49°17'6.28"N, 21°35'11.38"E).
     Severní část těchto meandrů jsem navštívil 18.9.2014. Horní meandr byl bagrovaný (obr. 51), ale na jeho okraji jsem nalezl ještě neporušené štěrkové náplavy osídlené Zorochros dermestoides (49°17'43.33"N, 21°34'32.51"E), (obr. 52).

Obr. 51. Svidník, meandry Ondavy, 18.9.2014 Obr. 52. Svidník, meandry Ondavy, 18.9.2014

     Pak jsem došel po levém břehu lužním lesem k dalšímu meandru (49°17'36.88"N, 21°34'41.81"E). Zde byl mnohem rozsáhlejší štěrkový náplav (obr. 53-54) a byl neporušený bagrováním (49°17'35.55"N, 21°34'40.51"E). Za ním jsou ještě další tři štěrkové náplavy. Tyto čtyři nebagrované náplavy (49°17'37.23"N, 21°34'40.36"E - 49°17'23.70"N, 21°34'44.11"E) budou asi to nejcennější, co se v této části toku nachází.
     Jižní část meandrů již nese stopy bagrování (49°17'12.12"N, 21°34'52.65"E).

Obr. 53. Svidník, meandry Ondavy, 18.9.2014 Obr. 54. Svidník, meandry Ondavy, 18.9.2014

     Další náplavy se nachází v okolí obce Stročín (49°16'8.64"N, 21°35'18.17"E a 49°15'26.28"N, 21°35'40.55"E) a obce Duplín (49°13'41.09"N, 21°37'25.54"E).

     Dne 18.9.2014 jsem navštívil tok u obce Tisinec. Rozsáhlé volné štěrkové náplavy, které zde jsou vidět na snímcích z let 2006 a 2009, jsou již minulostí. Náplavy na bočním korytu byly zarostlé (49°12'51.53"N, 21°38'25.32"E a 49°12'44.39"N, 21°38'31.38"E) a náplavy v hlavním korytu byly odtěžené a nízké (obr. 55-56). Dařilo se na nich jen štěrkomilným druhům z čeledí Carabidae a Staphylinidae (obr. 55).

Obr. 55. Tisinec, meandry Ondavy, 18.9.2014 Obr. 56. Tisinec, meandry Ondavy, 18.9.2014

     Levobřežní přítok Ondavy ve Stropkově – říčka Chotčianka, vytváří na svém toku četné meandry se štěrkovými náplavy.
     Štěrkové náplavy jsou nad obcí Staškovce (49°17'5.71"N, 21°45'26.38"E). Rozsáhlejšími regulacemi toků nepřerušená oblast s meandry a náplavy je mezi obcemi Staškovce a Bukovce (49°16'22.96"N, 21°45'10.51"E – 49°15'51.30"N, 21°43'3.88"E). Další meandry s náplavy jsou na toku podél obce Chotča až k obci Krušinec (49°15'23.90"N, 21°41'31.11"E - 49°13'55.57"N, 21°40'12.81"E). Zbývající část toku je až k soutoku s Ondavou regulovaná.
     Ondava podél Stropkova je regulovaná, ale od Stropkova po Breznici vytváří velké meandry s rozsáhlými štěrkovými náplavy. Severní část těchto meandrů byla zregulována, protože zde řeka vytvářela rozsáhlé nátrže do zemědělsky využívané půdy (49°11'22.79"N, 21°38'49.05"E - 49°10'11.59"N, 21°39'0.82"E). V jižní části se dochovaly neporušené meandry u Breznice (49°10'1.25"N, 21°38'55.23"E a 49°9'47.12"N, 21°39'6.29"E). Nejjižnější meandr (49°8'53.04"N, 21°39'4.68"E) jsem navštívil 18.9.2014 (obr. 57, 59-60). Nalezl jsem zde kovaříka Zorochros quadriguttatus.
     O čtvrt kilometru níž se nad meandrem řeky sesunul svah vrchu Baranov (49° 8'44.14"N, 21°39'14.02"E) a tento sesuv zničil část silnice mezi obcemi Breziny a Miňovce (obr. 58). Zřejmě zde došlo ke zkombinování dvou nepříznivých vlivů –holosečné lesní těžby a přilehlého říčního meandru.

Obr. 57. Breziny, pohled na lužní lesy, 18.9.2014 Obr. 58. Breziny - Miňovce, zničená silnice, 18.9.2014
Obr. 59. Breziny, meandry Ondavy, 18.9.2014 Obr. 60. Breziny, meandry Ondavy, 18.9.2014

     Poslední rozsáhlejší meandry s náplavy jsou u obce Miňovce (49°8'4.36"N, 21°38'53.13"E - 49° 7'48.88"N, 21°38'31.43"E). Tyto meandry jsem navštívil 18.9.2014. V jižní části jsou náplavy nižší a vlhčí a více zarostlé vegetací. Na severních náplavech (49° 8'2.83"N, 21°38'50.11"E) jsem byl mnohem úspěšnější a nalezl jsem zde kovaříky Zorochros meridionalis a Z. quadriguttatus. Z okolí obce Miňovce je doložen výskyt kovaříků Negastrius sabulicola a Oedostethus tenuicornis.
     Jeden malý náplav je v meandru u obce Lomné (49° 6'43.77"N, 21°38'38.86"E).

     Následují vodní nádrže Veľká Domaša a Malá Domaša. Na písčité pláži u rekreačního střediska Monika (Veľká Domaša) byl nalezen druh Zorochros dermestoides.
     Od Malé Domaši meandruje tok Ondavy lužními lesy až po Ondavské Matiašovce, ale náplavy zde již nevytváří (48°57'41.68"N, 21°42'36.98"E - 48°55'52.27"N, 21°43'32.31"E).
     Další část toku je regulována až po Nižný Hrabovec. Od Nižného Hrabovce meandruje tok Ondavy lužními lesy až po obec Nižný Hrušov (48°51'0.49"N, 21°44'30.96"E - 48°48'44.96"N, 21°45'33.22"E). Zaznamenal jsem zde jen jeden menší náplav (48°50'39.20"N, 21°44'32.67"E).
     Od Nižného Hrušova protéká Ondava zregulovaným kanálem až k soutoku s Latoricí.


Laborec (obr. 61-76, 83-98)
     Na svém horním toku začíná Laborec vytvářet meandry s menšími náplavy od obce Čiertižné po Haburu (49°20'39.11"N, 21°49'44.74"E - 49°19'56.55"N, 21°51'19.98"E). Na tomto úseku je jen jeden rozsáhlejší štěrkový náplav (49°20'4.16"N, 21°51'10.52"E). Přes Haburu je tok regulovaný. Další oblast meandrů s menšími náplavy je mezi Haburou a Borovem (49°18'54.29"N, 21°52'1.45"E - 49°18'29.14"N, 21°52'51.38"E). Přes Borov je tok regulovaný.

     Další oblast meandrů s již rozsáhlejšími náplavy je mezi Borovem a Medzilaborci (49°17'33.23"N, 21°53'24.83"E - 49°16'11.30"N, 21°53'52.49"E). Tyto meandry jsem navštívil 5.7.2014. Menší část tohoto úseku byla nově zregulovaná (49°17'8.31"N, 21°53'41.69"E - 49°16'56.78"N, 21°53'51.24"E). Ostatní meandry, zvláště v horní části, jsou zatím ponechány přírodě. Nalezl jsem zde kovaříky Zorochros dermestoides a Z. meridionalis. Z ostatních štěrkomilných druhů se zde vyskytoval Adrastus kryshtali Dolin, 1988.

Obr. 61. Medzilaborce, meandry Laborce, 5.7.2014 Obr. 62. Medzilaborce, meandry Laborce, 5.7.2014

     Levobřežní přítok Laborce v Medzilaborcích – říčka Vydrianka, vytváří na svém toku meandry s menšími štěrkovými náplavy v okolí obce Vydraň (49°16'59.61"N, 21°57'14.68"E a 49°17'7.80"N, 21°56'45.33"E - 49°17'17.01"N, 21°56'8.13"E) a u obce Duchnovičovo (49°17'4.90"N, 21°55'30.21"E).

     Laborec mezi Medzilaborci a Monastyrem je zregulovaný. V okolí Monastyru je meandrující tok s rozsáhlými štěrkovými náplavy (49°13'56.36"N, 21°53'34.23"E - 49°13'13.21"N, 21°53'11.46"E).
Meandry u železniční zastávky Sukov (49°12'32.33"N, 21°53'28.73"E) byly regulovány, ale rozsáhlejší štěrkové náplavy se na nich zachovaly. Štěrkové náplavy u Vyšných Čabin se také zachovaly (49°11'27.39"N, 21°53'53.48"E).

     Mezi obcí Čabiny a Volica je meandrující tok s rozsáhlými štěrkovými náplavy (49°10'5.45"N, 21°54'19.06"E - 49° 9'11.20"N, 21°55'0.57"E). V minulých letech byl regulován. Tyto meandry jsem navštívil ve dnech 4.-5.7.2014 (obr. 63-66).
     Koryto bylo na některých úsecích napřímeno a jeho nové břehy byly vytvořeny valy ze štěrku, který byl vybagrován z původního koryta. Část břehů (nátrže) byla osazena stěnou z dovezených velkých kamenů (obr. 63). Přesto se na některých úsecích štěrkomilné druhy zachovaly a některé dříve bagrované úseky znovu osídlily některé druhy, jako např. Zorochros quadriguttatus (obr. 64).

 Obr. 63. Volica, meandry Laborce, 5.7.2014  Obr. 64. Volica, meandry Laborce, 5.7.2014
 Obr. 65. Volica, meandry Laborce, 5.7.2014  Obr. 66. Volica, meandry Laborce, 5.7.2014

     Na náplavu u Volice (49°9'14.07"N, 21°54'58.05"E) jsem nalezl druhy Zorochros dermestoides a Z. meridionalis (obr. 67). Z dalších štěrkomilných druhů zde byli kovaříci Adrastus kryshtali a Betarmon bisbimaculatus (Fabricius, 1803), (obr. 68).
     Zkusil jsem zde i několik dalších perspektivních biotopů, jako byly bahnité náplavy (49°9'34.84"N, 21°54'42.09"E) nebo záplavové louky (49°9'20.72"N, 21°54'51.34"E), ale žádný z druhů rodu Oedostethus se mi zde nalézt nepodařilo.

Obr. 67. Volica, meandry Laborce, 4.7.2014 Obr. 68. Volica, meandry Laborce, 4.7.2014

     Rozsáhlé štěrkové náplavy jsou v meandrech ukrytých v lužním lese mezi obcemi Volica a Radvaň nad Laborcom (49° 8'53.54"N, 21°55'10.40"E - 49° 8'35.87"N, 21°55'25.61"E). Severní meandr byl zregulován, protože zde řeka vytvářela rozsáhlou nátrž do zemědělsky využívané půdy (49°8'44.84"N, 21°55'9.52"E).
     Podobné meandry s náplavy jsou u obce Radvaň nad Laborcom (49°8'9.56"N, 21°55'30.23"E - 49°7'56.65"N, 21°55'48.18"E).
     Dále jsou meandry s rozsáhlými štěrkovými náplavy u obce Brestov nad Laborcom. Severní meandry jsou uprostřed zemědělsky využívané krajiny (49°7'12.05"N, 21°55'45.11"E - 49° 6'52.88"N, 21°56'8.63"E). Jeden meandr byl zregulován, protože zde řeka vytvářela rozsáhlou nátrž do zemědělsky využívané půdy (49°7'4.88"N, 21°55'49.48"E).

Obr. 69. Brestov nad Laborcom, meandry Laborce, 5.7.2014 Obr. 70. Brestov nad Laborcom, meandry Laborce, 5.7.2014
Obr. 71. Brestov nad Laborcom, meandry Laborce, 5.7.2014 Obr. 72. Brestov nad Laborcom, meandry Laborce, 5.7.2014

     Meandry jižně od Brestova nad Laborcom (49°6'24.88"N, 21°56'22.40"E - 49°6'3.55"N, 21°56'25.71"3E) jsem navštívil 5.7.2014. Nalezl jsem zde pestrou mozaiku různých náplavů (obr. 69-72). Nejrozsáhlejší byly štěrkové náplavy, v menším rozsahu zde byly i náplavy písčité a bahnité (49°6'7.01"N, 21°56'23.29"E). Celé území meandrů je obklopeno rozsáhlými lužními lesy. Z štěrkomilných kovaříků jsem zde nalezl Zorochros dermestoides, Z. flavipes, Z. meridionalis a Z. quadriguttatus (71-72).

     Od obce Hrabovec nad Laborcom až k obci Zbudské Dlhé Laborec meandruje lužními lesy a vytváří zde několik rozsáhlejších štěrkových náplavů (49°5'27.34"N, 21°56'50.40"E - 49°4'27.78"N, 21°57'9.66"E). Tyto náplavy jsem navštívil 5.7.2014 (obr. 73-76). Náplavy ve střední a severní části meandrů jsem radši vynechal, protože v té době sloužily jako koupaliště obyvatel nedaleké cikánské osady (49°5'18.28"N, 21°57'14.51"E).
     Na snímcích z roku 2006 jsou tyto náplavy mnohem rozsáhlejší. V současnosti jsou více zarostlé vegetací a dva meandry byly zregulovány (49°4'53.17"N, 21°57'5.52" a 49°4'46.60"N, 21°57'2.31"E). První regulace byla nátrž na okraji pole, druhá nátrž ohrožovala těleso železniční trati.
     Na regulovaných meandrech (49°4'47.76"N, 21°57'3.93"E) jsem nalezl kovaříky Zorochros dermestoides, Z. meridionalis a Z. quadriguttatus (obr. 74). Na nejjižnějším náplavu (49°4'28.43"N, 21°57'9.90"E) jsem nalezl kovaříky Zorochros dermestoides a Z. meridionalis (obr. 76).

Obr. 73. Zbudské Dlhé, meandry Laborce, 5.7.2014 Obr. 74. Zbudské Dlhé, meandry Laborce, 5.7.2014
Obr. 75. Zbudské Dlhé, meandry Laborce, 5.7.2014 Obr. 76. Zbudské Dlhé, meandry Laborce, 5.7.2014

     Několik menších štěrkových náplavů je v meandrech mezi obcemi Zbudské Dlhé a Koškovce (49°3'56.86"N, 21°57'39.30"E; 49°3'33.78"N, 21°57'28.88"E; 49°3'7.89"N, 21°57'28.50"E a 49°3'3.74"N, 21°57'40.80"E).

     Následuje rovnější úsek toku k Humennému, který je většinou regulovaný. Náplavy se zde vytváří jen na několika místech. Několik náplavů je u obce Ľubiša (49°0'51.44"N, 21°56'59.38"E a 49°0'29.49"N, 21°57'13.77"E), u Veľopolie (48°59'56.30"N, 21°57'3.61"E a 48°59'48.09"N, 21°56'59.42"E) a u obce Udavské (48°58'35.74"N, 21°56'45.10"E).

     Levobřežní přítok Laborce před obcí Kochanovce – řeka Udava (obr. 77-82), vytváří na svém toku meandry se většími štěrkovými náplavy mezi obcemi Papín a Zubné (49°4'54.69"N, 22°3'40.54"E - 49°2'57.77"N, 22°3'39.67"E). Jižní část těchto meandrů jsem navštívil 4.7.2014. Bylo zde množství rozsáhlých štěrkových náplavů, vzácněji jsem zde objevil i štěrkopísčité náplavy (obr. 77-82). Z kovaříků jsem zde nalezl druhy Zorochros dermestoides, Z. flavipes (obr. 82), Z. meridionalis a Z. quadriguttatus (obr. 81). Z ostatních štěrkomilných druhů zde byl Adrastus kryshtali.

Obr. 77. Zubné, meandry Udavy, 4.7.2014 Obr. 78. Zubné, meandry Udavy, 4.7.2014
Obr. 79. Zubné, meandry Udavy, 4.7.2014 Obr. 80. Zubné, meandry Udavy, 4.7.2014
Obr. 81. Zubné, meandry Udavy, 4.7.2014 Obr. 82. Zubné, meandry Udavy, 4.7.2014

     Menší štěrkové náplavy jsou i pod Zubným (49°2'15.30"N, 22°3'21.85"E a 49°1'58.96"N, 22°2'44.91"E), u obce Adidovce (49°1'26.75"N, 22°2'33.80"E a 49°0'14.15"N, 22°1'59.07"E). Okolo Vyšného Hrušova a obce Rovné je tok Udavy zregulovaný. Poslední oblast meandrů se štěrkovými náplavy před soutokem Udavy a Laborce je před obcí Udavské (48°58'23.68"N, 21°59'31.17"E - 48°58'25.34"N, 21°58'50.03"E).


     Laborec pod obcí Kochanovce vytváří několik rozsáhlejších štěrkových náplavů (obr. 83-86). Tento úsek jsem navštívil 4.7.2014. Na štěrkovišti u mostu (48°57'11.86"N, 21°56'47.79"E) právě probíhala těžba štěrku (obr. 83). K dalším štěrkovým náplavům jsem si musel doslova prosekávat cestu lužním lesem. Na nízkém náplavu (48°56'57.29"N, 21°56'45.04"E) nebyl žádný z druhů rodu Zorochos. Nejjižnější náplav byl vyvýšený (obr. 86) a druhům rodu Zorochros se na něm dařilo. Nalezl jsem zde Z. dermestoides, Z. meridionalis a Z. quadriguttatus (obr. 86).

Obr. 83. Kochanovce, meandry Laborce, 4.7.2014 Obr. 84. Kochanovce, meandry Laborce, 4.7.2014
Obr. 85. Kochanovce, meandry Laborce, 4.7.2014 Obr. 86. Kochanovce, meandry Laborce, 4.7.2014

     Před Humenným, v u soutoku Laborce a Cirochy je několik protáhlých nízkých štěrkových náplavů (48°55'57.61"N, 21°55'52.61"E). Od Humenného po Strážske je mírně meandrující tok Laborce zregulován. Rozsáhlejší, ale bagrovaný štěrkový náplav se udržuje u obce Jasenov (48°54'45.92"N, 21°52'46.88"E).

     Mezi Strážským a obcí Zbudza Laborec meandruje lužním lesem a na několika místech zde vytváří rozsáhlejší štěrkové náplavy (48°51'34.57"N, 21°51'17.20"E - 48°48'14.34"N, 21°53'14.72"E).
     Tyto meandry jsem navštívil 30.4.2014. Nejprve jsem byl na náplavech u obce Voľa (48°50'40.39"N, 21°51'33.36"E). V jižní části převládaly bahnité náplavy (obr. 87), v severní štěrkové (obr. 88). Na štěrkových náplavech byli hojní kovaříci Zorochros dermestoides, Z. meridionalis a Z. quadriguttatus.

Obr. 87. Voľa, meandry Laborce, 30.4.2014 Obr. 88. Voľa, meandry Laborce, 30.4.2014

     Pak jsem se přesunul na rozsáhlý náplav u obce Stankovce (48°50'18.83"N, 21°51'45.89"E). Zde převládaly náplavy štěrkové (89-90, 93-94), ale byly zde také náplavy písčité (91-92). Část náplavů byla bagrovaná. Na štěrkových náplavech byli kovaříci Zorochros dermestoides, Z. meridionalis a Z. quadriguttatus, na písčitém Negastrius pulchellus (obr. 92).

Obr. 89. Stankovce, meandry Laborce, 30.4.2014 Obr. 90. Stankovce, meandry Laborce, 30.4.2014
Obr. 91. Stankovce, meandry Laborce, 30.4.2014 Obr. 92. Stankovce, meandry Laborce, 30.4.2014
Obr. 93. Stankovce, meandry Laborce, 30.4.2014 Obr. 94. Stankovce, meandry Laborce, 30.4.2014
Obr. 95. Nacina Ves, meandry Laborce, 30.4.2014 Obr. 96. Nacina Ves, meandry Laborce, 30.4.2014
Obr. 97. Nacina Ves, meandry Laborce, 30.4.2014 Obr. 98. Nacina Ves, meandry Laborce, 30.4.2014

     Nakonec jsem došel až k štěrkovým náplavům u obce Nacina Ves (48°49'28.12"N, 21°52'19.17"E a 48°49'21.53"N, 21°52'17.48"E). Oba náplavy byly bagrované, ale kovaříci zde přežili na okrajích bagrovaných ploch (obr. 95-98). Nalezl jsem zde kovaříky Zorochros dermestoides, Z. meridionalis, Z. quadriguttatus a Negastrius pulchellus (stejná sestava jako na štěrkovišti u obce Stankovce).

     Od obce Petrovce nad Laborcem až k jeho soutoku Laborce s Latoricí je řeka zregulovaná.

Poznámka. Široké okolí chemických závodů (Strážske), tok Laborce i vodní nádrž Zemplínská Šírava jsou známé údajně největší kontaminací PCB na světě. Do Laborce se tyto chemické látky dostávaly kanálem Strážského potoka, který do Laborce ústí kousek nad obcí Voľa, právě nad oblastí zachovalých meandrů. Podle toho, co jsem zde měl možnost vidět, tak na broucích se vliv chemického zamoření nějakým viditelným způsobem neprojevil. Můj dojem z navštívených meandrů je ten, že by je bylo žádoucí prohlásit za chráněné území.


Cirocha
     Na této řece je jen minimum štěrkových náplavů. Na horním toku, nad vodní nádrží Starina, vytváří Cirocha meandry s menšími náplavy (49° 5'56.09"N, 22°19'37.10"E; 49° 5'30.49"N, 22°18'47.54"E; 49°4'53.32"N, 22°17'28.11"E – 49°4'50.19"N, 22°16'39.16"E).
     Na dolním toku se kvůli zadržování velkých vod ve vodní nádrži vytváří štěrkové náplavy jen ojediněle. Větší štěrkový náplav je ve Snině pod soutokem Cirochy s potokem Pčolinka (48°59'13.21"N, 22°8'23.81"E). Na tomto pravobřežním přítoku se nachází na okraji Sniny krátký meandrující úsek se štěrkovými náplavy (49°0'48.91"N, 22°9'59.38"E - 49°0'18.68"N, 22°9'38.89"E).

     Malé štěrkové náplavy ve tvoří v meandrech u obce Belá nad Cirochou (48°59'4.41"N, 22°7'9.68"E - 48°58'52.69"N, 22°7'0.69"E; 48°58'58.49"N, 22°6'2.06"E a 48°58'41.51"N, 22°5'41.40"E) a mezi Belou a Dlhým nad Cirochou (48°58'38.13"N, 22°5'14.51"E - 48°58'13.41"N, 22°4'20.65"E).
     Poslední dva štěrkové náplavy se nachází v okolí Hažína nad Cirochou (48°56'7.69"N, 21°57'55.11"E a 48°56'1.35"N, 21°56'30.15"E).


Ulička (obr. 111-112)
     Ulička začíná vytvářet meandry se štěrkovými náplavy mezi obcemi Topoľa a Kolbasov (49°1'59.06"N, 22°21'26.24"E - 49°1'42.56"N, 22°21'22.13"E; 49°1'28.24"N, 22°21'10.96"E - 49°1'10.82"N, 22°21'27.94"E a 49°0'44.95"N, 22°22'18.58"E).

     Další rozsáhlé štěrkové náplavy jsou v meandrech mezi obcemi Kolbasov a Ulič (48°59'58.90"N, 22°23'16.44"E - 48°59'23.75"N, 22°23'43.26"E a 48°58'32.09"N, 22°24'16.28"E - 48°57'57.93"N, 22°24'40.53"E). Následuje zregulovaný úsek řeky s četnými jezy až pod soutok se Zbojským potokem.

     Levobřežní přítok Uličky v Uliči – Zbojský potok (obr. 99-110), začíná vytvářet na svém horním toku meandry se štěrkovými náplavy nad obcí Nová Sedlica (49°3'30.78"N, 22°30'17.09"E - 49°3'28.63"N, 22°30'21.73"E). Tyto meandry jsem navštívil dne 9.5.2014 ((obr. 99-106)). Byly osídleny kovaříky Zorochros dermestoides (obr. 99-102), Z. flavipes (obr. 105) a Z. meridionalis (obr. 103-104).

Obr. 99. Nová Sedlica, Zbojský potok, 9.5.2014 Obr. 100. Nová Sedlica, Zbojský potok, 9.5.2014
   
 Obr. 101. Nová Sedlica, Zbojský potok, 9.5.2014  Obr. 102. Nová Sedlica, Zbojský potok, 9.5.2014
   
 Obr. 103. Nová Sedlica, Zbojský potok, 9.5.2014  Obr. 104. Nová Sedlica, Zbojský potok, 9.5.2014
   
 Obr. 105. Nová Sedlica, Zbojský potok, 9.5.2014  Obr. 106. Nová Sedlica, Zbojský potok, 9.5.2014

     Rozsáhlejší meandry se štěrkovými náplavy jsou mezi Novou Sedlicí a Zbojem (49°2'16.53"N, 22°30'11.71"E - 49°2'4.45"N, 22°29'42.05"E). Tyto meandry jsem navštívil dne 11.5.2014 (obr. 107-110). Byly osídleny kovaříky Zorochros dermestoides a Z. meridionalis (obr. 107 a 109).

Obr. 107. Zboj, Zbojský potok, 11.5.2014 Obr. 108. Zboj, Zbojský potok, 11.5.2014
Obr. 109. Zboj, Zbojský potok, 11.5.2014 Obr. 110. Zboj, Zbojský potok, 11.5.2014

     Další rozsáhlé meandry se štěrkovými náplavy jsou pod obcí Zboj (49°1'14.76"N, 22°28'20.22"E - 49°0'57.40"N, 22°28'8.16"E). Menší náplavy jsou v meandru nad obcí Uličské Krivé (49°0'5.78"N, 22°26'56.43"E).

     Poslední, ale rozsáhlá oblast meandrů se štěrkovými náplavy je mezi obcemi Uličské Krivé a Ulič (48°59'9.42"N, 22°25'54.78"E - 48°57'56.60"N, 22°26'0.47"E). Odtud až k soutoku s Uličkou je Zbojský potok zregulován do kanálu s četnými jezy.

Obr. 111. Ulič, Ulička, 15.6.2002 Obr. 112. Ulič, Ulička, 15.6.2002

     Dolní tok Uličky, od Uliče po státní hranici, byl až do roku 1988 přírodně mimořádně hodnotným územím. Řeka zde tehdy meandrovala a vytvářela rozsáhlé náplavy (48°57'12.97"N, 22°25'56.94"E - 48°56'48.00"N, 22°26'27.56"E). Vykytovaly se zde prakticky všechny možné druhy náplavů, což je dokladováno četnými nálezy kovaříků z podčeledi Negastriinae: Negastrius pulchellus, N. sabulicola, Oedostethus tenuicornis, Zorochros dermestoides, Z. flavipes, Z. meridionalis a Z. quadriguttatus. Z dalších druhů čeledi Elateridae, specializovaných na různé druhy náplavů, zde byli nalezeni Adrastus kryshtali, A. pallens (Fabricius, 1792), A. rachifer (Geoffroy, 1785), Betarmon bisbimaculatus, Cidnopus aeruginosus, C. platiai a Synaptus filiformis (Fabricius, 1781).
     Potom se do koryta pustily bagry a výsledek jejich práce jsem podrobně zdokumentoval ve svých reportážích z let 1990 a 2005 (Mertlik 2005). Více fotografií meandrů ze dne 15.6.2002 je umístěno v textu reportáží.
     Dnes již neexistuje ani poslední meandr před hranicí (48°56'51.16"N, 22°26'27.31"E). Současné štěrkové náplavy jsou menší a vyskytují se na kratším úseku toku (48°57'5.54"N, 22°26'4.21"E - 48°56'51.54"N, 22°26'18.83"E).


Luh - Ublianka (obr. 113-120)
     V povodí Ublianky se meandry se štěrkovými náplavy vyskytují na potoku Luh u Ladomirova (48°55'13.75"N, 22°18'7.15"E - 48°55'12.04"N, 22°18'30.22"E). Tyto meandry jsem poprvé navštívil v roce 1988, když jsem v okolí Ladomirova pátral po kovaříku Denticollis borealis (Paykull, 1800). Údolí bylo využíváno jako pastvina a meandry se štěrkovými náplavy a rozsáhlými sutými břehy byly holé, bez keřů a stromů. Nalezl jsem zde bohatou lokalitu na jinak vzácnou východní formu druhu Zorochros dermestoides f. laevithorax (Buysson, 1906).
     Při poslední návštěvě této lokality 17.6.2011 jsem zde opět nalezl kovaříky Z. dermestoides, ale ladomirovská krajina se změnila k nepoznání. Pastva byla ukončena (zřejmě krátce po převratu v roce 1989) a koryto potoka i pastviny zarostly keři. Bývalou lokalitu druhu D. borealis – mohutné solitérní kmeny bříz, jsme mohli obdivovat už jen v temném lese (48°54'47.19"N, 22°18'20.17"E).

Obr. 113. Ladomirov, potok Luh, 17.6.2011 Obr. 114. Ladomirov, potok Luh, 17.6.2011
Obr. 115. Ladomirov, potok Luh, 17.6.2011 Obr. 116. Ladomirov, potok Luh, 17.6.2011

     Menší štěrkové náplavy vytváří Luh mezi Ladomirovem a soutokem s Ubliankou (48°55'29.93"N, 22°20'0.67"E - 48°55'1.27"N, 22°22'5.01"E).

     Na Ubliance jsou menší štěrkové náplavy v meandrech před Ubľou (48°54'19.41"N, 22°22'30.82"E - 48°54'11.97"N, 22°22'38.75"E).
     Nejrozsáhlejší štěrkové náplavy se nachází na meandrujícím úseku toku mezi Ubľou a státní hranicí (48°53'41.92"N, 22°23'57.06"E - 48°53'29.89"N, 22°24'9.77"E). Navštívil jsem je několikrát v rozmezí let 1991-2011. Tato lokalita je známá pravidelným výskytem druhu Oedostethus tenuicornis (48°53'39.77"N, 22°24'1.68"E). Byl zde nalezen také Zorochos dermestoides. Z dalších štěrkomilných druhů zde byl nalezen Betarmon bisbimaculatus.

Obr. 117. Ubľa, meandry Ublianky, 22.6.1991 Obr. 118. Ubľa, meandry Ublianky, 17.6.2011
Obr. 119. Ubľa, meandry Ublianky, 17.6.2011 Obr. 120. Ubľa, meandry Ublianky, 17.6.2011

Uh, Latorica (obr. 121) a Bodrog
     O těchto bývalých řekách se zmíním jen krátce, protože prakticky byly zničeny regulacemi toků. Tok řeky Uh je od státní hranice po soutok s Laborcem regulovaný kanál a náplavy nevytváří.

Obr. 121. Regulovaný tok Latorice, 13.8.2013
Foto Google Earth

 

     Většina toku Latorice je od státní hranice až po soutok s Ondavou regulovaný kanál, dlouhý 27 km. Menší písčité a bahnité náplavy vytváří jen v krátkém meandrujícím úseku pod soutokem s Laborcem (48°30'16.09"N, 21°53'29.87"E; 48°29'55.36"N, 21°52'44.58"E a 48°28'57.17"N, 21°50'44.44"E).
     Tok Bodrogu je od svého počátku na soutoku Latorice a Ondavy až po státní hranici regulovaný kanál a náplavy nevytváří.
     Z této oblasti mi jsou známy jen údaje o nálezech dvou druhů: Oedostethus tenuicornis (povodí Bodrogu) a Zorochros dermestoides (Boľ a Zemplín).
     Pan Miloslav Nevrlý (1998) o Latorici píše: „...málokterý kraj u nás se v posledních desetiletích tak změnil, jako východoslovenská nížina. Roky se tam nemilosrdně meliorovalo. Latorica, která z ptačí výše vypadala jako dlouhý štíhlý had, který se v nekonečných zákrutech vlní Alföldem, uherskou nížinou, byla uměle napřímena do vodního koryta a její síla, která tiše brala břehy, byla podťata. Z původního toku se většinou stávala nová mrtvá ramena, stará a přirozená mrtvá ramena vysychala. S vodou mizely i rostliny, které bažiny Latorice proslavily...“
     Bohužel, více než přírodní hodnoty proslavila oblast Latorice banda fanatických ochranářů, která zde v roce 2004 přepadla, věznila a týrala dva entomology (Mertlik et al. 2009).


Tisa (obr. 122-129)
     Délka toku Tisy na slovenském území má vzdušnou čarou jen necelé čtyři kilometry. Mírně meandrující tok zde vytváří dva rozsáhlé písčité náplavy.
     První náplav je známý jako rekreační oblast Zlaté piesky (48°23'38.61"N, 22° 8'34.64"E). V letních měsících je využíván místními obyvateli jako přírodní koupaliště (obr. 122-123).

Obr. 122. Malé Trakany, Tisa – Zlaté piesky, 23.5.1989 Obr. 123. Malé Trakany, Tisa – Zlaté piesky, 21.5.2004
Biotop A. modestus a C. platiai

 

     Druhý písčitý náplav je přístupný po polní cestě z Veľkých Trakan (obr. 124-129) a je navštěvován jen rybáři (48°22'50.63"N, 22° 8'2.43"E). Obě tyto lokality jsem několikrát navštívil v rozmezí let 1989-2004.

     Byly zde nalezeny druhy Negastrius sabulicola, Zorochros dermestoides a Z. quadriguttatus. Z lokality Malé Trakany je znám také Oedostethus tenuicornis. Z ostatních pískomilných druhů zde byly nalezeny druhy Agriotes modestus Kiesenwetter, 1858, Cidnopus aeruginosus, C. platiai (typová lokalita) a Dicronychus equisetioides Lohse, 1976. Druhy podčeledi Negastriinae byly hojnější na dolním náplavu (48°22'51.18"N, 22°8'1.80"E).

Obr. 124. Veľké Trakany, meandry Tisy, 23.5.1989
Biotop N. sabulicola, Z. quadriguttatus a
C. platiai
Obr. 125. Veľké Trakany, meandry Tisy, 21.5.2004
Stejná lokalita jako na obr. 124

 
Obr. 126. Veľké Trakany, meandry Tisy, 21.5.2004
Biotop Dicronychus equisetioides

 
Obr. 127. Veľké Trakany, meandry Tisy, 21.5.2004
Biotop D
icronychus equisetioides
 
Obr. 128. Veľké Trakany, rybolov u Tisy, 23.5.1989 Obr. 129. Veľké Trakany, rybolov u Tisy, 21.5.2004
Obr. 130. Autor článku, Kurima, 17.9.2014 Obr. 131. Negastrius sabulicola
Foto Lech Borowiec

 

PŘEHLED NALEZENÝCH DRUHŮ Z PODČELEDI NEGASTRIINAE

     Celkové rozšíření druhů čeledi Elateridae na území České republiky a Slovenska zpracoval Mertlik (2007). Faunistické mapy (http://www.elateridae.com/pag_uni.php?idp=15) jsou každoročně aktualizovány (poslední aktualizace se uskutečnila dne 1.1.2015).
     Faunistické údaje o slovenských druzích podčeledi Negastriinae zpracoval Mertlik (2009 a 2014). Fotografie jednotlivých druhů a popisy jejich biotopů s fotodokumentací jsou v práci Mertlik (2009).
 

Negastrius pulchellus (Linnaeus, 1761)

Publikované údaje (viz Mertlik 2009):

6794: Slovakia or., Bardejov, Komárov, řeka Topľa, 3. VII. 2006, 1 ex., L. Mazal leg. et coll., J. Mertlik det. 2008.

6993: Slovakia or., Veľký Šariš, štěrkoviště, břehy řeky Torysy, 5. V. 2003, 2 ex., na břehu v písku mezi vegetací, J. Mertlik leg. et coll..

7000: Slovakia or., Ulič env., břeh řeky Uličky, 25. V. 1989, 30 ex., J. Mertlik et J. Jelínek leg. et coll.

7100: Slovakia or., Ubľa env., břeh řeky Ublianky, 22.- 23. VI. 1991, 1 ex., R. Lízler et J. Mertlik leg. et det. (materiál ukraden, ?coll.).

 
Nové údaje:

6692: Slovakia or., Gerlachov, 25.-28. V. 2013, 1 ex., F. Pavel leg. et coll., J. Mertlik det. 2013.

7197: Slovakia or., Stankovce, meandry Laborce, 30. IV. 2014, 1 ex., na písčitém náplavu řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7197: Slovakia or., Nacina Ves, meandry Laborce, 30. IV. 2014, 1 ex., na písčitém náplavu řeky, J. Mertlik leg. et coll.

Poznámka. Pískomilný druh vyhledávající mírně zatravněné písčité náplavy. Nejčastější výskyt má v zóně pahorkatin, osídluje také příhodné biotopy v podhůří (Mertlik 2009). Na území Slovenska jsou jeho nálezy poměrně vzácné. Jeho biotopy jsou ohroženy regulacemi toků, výstavbou jezů a vodních elektráren a odtěžováním písčitých náplavů. Menší písčité náplavy jsou také pravidelně vyhledávány a odváženy drobnými staviteli z okolních obcí.

 

Negastrius sabulicola (Boheman, 1852)

Publikované údaje (viz Mertlik 2009):

6896: Slovakia or., Ruská Poruba [IV. O.-Puruba] (Kuthy 1897) = Orosz-Poruba = [Kut.: Liptov: Poruba] (Roubal 1936, Mertlik 2009 a 2014).

6993: Slovakia or., Veľký Šariš, štěrkoviště, břehy řeky Torysy, 5. V. 2003, 1 ex., na břehu v písku mezi vegetací, J. Mertlik leg. et coll.

7000: Slovakia or., Ulič env., břeh Uličky, 25. V. 1989, 2 ex.., J. Mertlik leg. et coll.

7498: Slovakia or., Čičerovce, 26. VI. 1954, 1 ex., Dr. Mařan leg., B. Zbuzek coll. (SZ Zbuzek 2005).

7596: Slovakia or., Ladmovce, 4. V. 1987, 1 ex.,V. Novák leg. et coll., B. Zbuzek det. (SZ Zbuzek 2005).

7598: Slovakia or., Čierna nad Tisou, V. 1987, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001).

7698: Slovakia or., Malé Trakany env., břeh Tisy, V. 1983, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. et. coll. (SZ Pavlíček 2001) (Mertlik 2009); 28. IV. 1986, I. Martinů leg., J. Mertlik det. et coll.; 23. V. 1989, 39 ex., J. Mertlik et J. Jelínek leg. et coll.; 18. V. 1993, 3 ex., J. Mertlik leg. et coll.; 20. V. 1996, 1 ex., J. Mertlik leg. et coll.; 14. VII. 1998, 1 ex., M. Zúber coll. (SZ Zúber 2008); dtto, 20 ex., Muz. Brandýs nad Labem coll. (SZ Zúber 2008); 10. V. 2003, 1 ♂, J. Plecháč leg. et coll., J. Mertlik det. 2003.

 
Nové údaje:

6895: Slovakia or., Miňovce (6895d), 3. VII. 2002, 1 ex., M. Mantič leg. et coll., T. Sitek det.

7493: Slovakia or., Kechnec, pískovna, 19. VI. 2014, 1 ex., I. Smatana leg. et coll., J. Mertlik det. 2014.

Poznámka. Pískomilný druh vyhledávající volné osluněné písčité náplavy. Nejčastější výskyt má v zóně nížin, vzácněji osídluje také příhodné biotopy v pahorkatinách (Mertlik 2009). Na území Slovenska jsou jeho nálezy poměrně vzácné. Jeho biotopy jsou ohroženy regulacemi toků, výstavbou jezů a vodních elektráren a odtěžováním písčitých náplavů, viz příbuzný druh N. pulchellus.

 

Oedostethus quadripustulatus (Fabricius, 1792)

Publikované údaje (viz Mertlik 2009):

6792: Slovakia or., Čergovské pohorie, Kríže, VI. 1978, 1 ♂, Ernest leg. et coll., J. Mertlik det. 1997.

7199: Slovakia or., Remetské Hámre, VII. 1985, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001).

7293: Slovakia or., Košice [Bran.- Ortv.- Weise (Koš.)] (Roubal 1936).

Poznámka. Druh osídlující periodicky zaplavované louky v blízkosti vodních toků a jejich meandrů. Zjištěn také na podmáčených loukách v okolí rybníků. Vyskytuje se hlavně v zóně nížin, ale jeho nálezy jsou doloženy také z pahorkatin a podhůří (Mertlik 2009). Jeho biotopy jsou ohroženy regulacemi toků a vysušováním (meliorace) záplavových luk. Na Slovensku jsou jeho nálezy velmi vzácné. Toto může být způsobeno rozsáhlými přeměnami záplavových luk na ornou půdu. Také je ale možné, že na mnoha příhodných lokalitách uniká pozornosti entomologů, protože žije velmi skrytým způsobem života (Mertlik 2009).

 

Oedostethus tenuicornis (Germar, 1824)

Publikované údaje (viz Mertlik 2009):

6793: Slovakia or., Bardejov, Topľa, pod Haťou, 22. VII. 1990, 1 ♀, Jászay leg., J. Mertlik det. 2004 (SZ ŠM Bardejov).

7000: Slovakia or., Ulič env., řeka Ulička, 7. VII. 1988, 500 ex., smyk a sklep vrb, J. Mertlik et M. Samek leg. et coll. (Mertlik 2009); dtto, 2 ex., J. Jelínek coll. (SZ Jelínek 2009) (Mertlik 2009); 9. VII. 1989, 1 ex., J. Jelínek leg. et coll., J. Mertlik det. (SZ Jelínek 2009) (Mertlik 2009); 15. VI. 2002, 1 ex., smyk pobřežní vegetace, V. Dušánek leg. et coll., J. Mertlik det. 2002.

7100: Slovakia or., Ubľa env., řeka Ublianka, 22.- 23. VI. 1991, více ex., smyk malých vrb na ostrůvku, R. Lízler et J. Mertlik leg. (materiál ukraden, ?coll.); 18.-19. VI. 1993, 40 ex., J. Mertlik leg. et coll.; 18. VI. 1993, 2 ex., J. Krátký leg. et coll., J. Mertlik det.; 27. VI. 1995, 1 ex., Dr. St. Urban leg., O. Odvárka det. et coll., J. Mertlik rev. 2009; 15. VI. 2002, 1 ex., smyk pobřežní vegetace, V. Dušánek leg. et coll., J. Mertlik det. 2002.

7299: Slovakia or., Petrovce, 13. VI. 1984, 1 ex., oklep kvetoucí Castanea sativa, Ivo Jeniš leg., coll. et det. (I. Jeniš, pers. comm. XI.2003).

7698: Slovakia or., Malé Trakany, VI. 1988, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001).

 

Slovakia or., povodí Bodrogu a Ondavy, bez dalších dat (Laibner 2000).

 
Nové údaje:

6895: Slovakia or., Miňovce (6895d), 3. VII. 2002, 1 ex., M. Mantič leg. et coll., T. Sitek det.

7100: Slovakia or., Ubľa env., řeka Ublianka, 20. VI. 2011, 6 ex., smyk náletu malých vrbiček, J. Mertlik et P. Brůha leg. et coll.

Poznámka. Druh osídlující čerstvé bahnité náplavy vodních toků a jejich meandrů které začínají řídce zarůstat vegetací (vrby). Vyskytuje se na příhodných biotopech nížin a pahorkatin (Mertlik 2009). Jeho biotopy jsou ohroženy regulacemi toků, výstavbou jezů a vodních elektráren.

 

Quasimus minutissimus (Germar, 1817)

Publikované údaje (viz Mertlik 2009):

6793: Slovakia or., Bardejov [Bártfa] (Csiki 1902).

7198: Slovakia or., Kaluža, 9. V. 1990, 2 ex., L. Daněk leg., MVČ HK coll., J. Mertlik det.

 
Nové údaje:

6995: Slovakia or., Skrabské, starý vápencový lom, 30. V. 2010, 2 ex., pod kamínky na zarůstající terase, Marcel Harman leg., det. et coll.

7197: Slovakia or., Vinné, vrch Senderov, bez data, 1 ex., smyk, Marcel Harman leg., det. et coll.

7197: Slovakia or., Vinné, lom Šutová - vrchol, bez data, 2 ex., pod kameny, Marcel Harman leg., det

Poznámka. Druh osídlující drobné suti na svazích porostlých lesostepní vegetací. Často osídluje staré lomy. Vyskytuje se na příhodných biotopech nížin a pahorkatin (Mertlik 2009). Je ohrožen sukcesí bývalých pastevních svahů nebo jejich cíleným zalesňováním.

 

Zorochros dermestoides (Herbst, 1806)

Publikované údaje (viz Mertlik 2009):

6692: Slovakia or., Gerlachov, řeka Topľa, štěrkový břeh, 13. VI. 1997, 2 ex., T. Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (Jaszay 1999).

6692: Slovakia or., Sveržov, Kamenec, štěrkový břeh, 7. VI. 1996, 1 ex., T. Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (Jaszay 1999); 16. VI. 1997, 3 ex., T. Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (Jaszay 1999).

6692: Slovakia or., Sveržov – Tarnov, meandry Kamence, 17. IX. 2004, 3 ♂♂ (1 ex. světlá forma), 1 ♀, J. Mertlik leg. et coll.

6692: Slovakia or., Tarnov, 23. V. 1989, 1 ♀, Martin Linhart leg. et coll., B. Zbuzek det. (SZ Zbuzek 2013); 1. VII. 1989, 1 ex., Mir. Zúber leg., Oldřich Odvárka det. et coll., J. Mertlik rev. 2009; 2. VIII. 1989, 1 ex., Mir. Zúber leg., Oldřich Odvárka det. et coll., J. Mertlik rev. 2009; VI. 1990, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. et coll. (SZ Pavlíček 2001); VII. 1990, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); 6. VII. 1995, 1 ex., M. Zúber leg. et coll., S. Laibner leg. (SZ Zúber 2008); dtto, 19 ex., Muz. Brandýs nad Labem coll. (SZ Zúber 2008); 14. VI. 2001, 4 ex., Jiří Plecháč leg. et coll., J. Mertlik det.

6692: Slovakia or., Tarnov, Kamenec [Sveržovka], štěrkový břeh, 6. VI. 1997, 4 ex., Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (SZ ŠM Bardejov).

6693: Slovakia or., Tarnov, řeka Topľa, štěrkový břeh, 16. VI. 1997, 1 ex., Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (Jaszay 1999).

6693: Slovakia or., Rokytov, řeka Topľa, 13. VI. 1987, 1 ex., Morozinski leg. et coll., J. Mertlik det. 2003; 14. VI. 2001, 2 ex., Jiří Plecháč leg. et coll., J. Mertlik det. 2003; 14. VI. 2001, 2 ex., Dr. J. Říha leg. et coll., J. Mertlik det. 2003; 7. VII. 2001, V. Benedikt leg. et coll., J. Mertlik det. 2002; 29. VII. 2003, 6 ex., J. Krošlák leg. et coll., J. Mertlik det. 2004; 2. VII. 2006, 1 ex., L. Mazal leg. et coll., J. Mertlik det. 2008.

6693: Slovakia or., Mokroluh, Rokytov, Topľa, břeh, štěrk, 7. VII. 1991, 1 ex., Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (SZ ŠM Bardejov).

6693: Slovakia or., Bardejov, řeka Kamenec, 18. VI. 2003, 1 ex., F. Houška leg. et coll. (SZ Houška 2008).

6693: Slovakia or., Zborov – hrad env., řeka Kamenec, štěrková plošina na pravém břehu, 6. X. 2004, 1 ♂, 1 ♀, J. Mertlik leg. et coll.

6693: Slovakia or., Bardejov env., Hertník, VI. 1990, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. et coll. (SZ Pavlíček 2001).

6792: Slovakia or., Čergov, Kríže, potok Slatvinec, břeh, 16. VI. 1991, 3 ex., Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (SZ ŠM Bardejov); 17. V. 1995, 1 ex., Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (SZ ŠM Bardejov).

6792: Slovakia or., Livov – Livovská Huta, Topľa, štěrkový břeh, 660 m, 13. VI. 1997, 2 ex., T. Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (SZ ŠM Bardejov).

6793: Slovakia or., Bardejov [Bártfa], bez data (Csiki 1902).

6793: Slovakia or., Bardejov, Topľa, pod Haťou, břeh, 21. IV. 1990, 1 ex., T. Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (SZ ŠM Bardejov).

6793: Slovakia or., Bardejov env., řeka Kamenec, jeho levý štěrkový břeh na soutoku s Topľou, 5. X. 2004, 2 ♂♂, J. Mertlik leg. et coll.

6794: Slovakia or., Komárov env., řeka Topľa, štěrková plošina na levém břehu, 5. X. 2004, 1 ♂, 2 ♀♀, J. Mertlik leg. et coll.; 3. VII. 2006, 1 ex., L. Mazal leg. et coll., J. Mertlik det. 2008.

6794: Slovakia or., Komárov, Topľa, most, štěrkový břeh, 12. VI. 1997, 3 ex., T. Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (Jaszay 1999).

6794: Slovakia or., Hrabovec, u řeky, 12. VI. 1987, 3 ex., Morozinski leg. et coll., J. Mertlik det. 2003; 18. VI. 2003, 10 ex., F. Houška leg., det. et coll., (SZ Houška 2008).

6800: Slovakia or., Ruské, VII. 1978, 1 ex., L. Ernest leg. et coll., J. Mertlik det. 2010; břeh potoka, 500 m V19. VI. 1995, 10 ex., Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (Jászay 2001); 10. VII. 1995, 6 ex., Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (Jászay 2001).

6800: Slovakia or., Ruské, pod Pľašou, dolina potoka, 800 m, 13. VI. 1994, 1 ex., T. Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (SZ ŠM Bardejov).

6900: Slovakia or., Bukovské vrchy, Zbojský potok, břeh, 500 m, 15. VIII. 1995, 1 ex., T. Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (SZ ŠM Bardejov); 370 m, 19. VI. 1998, 6 ex., T. Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (SZ ŠM Bardejov).

6901: Slovakia or., Nová Sedlica, VII. 1973, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček coll. (SZ Pavlíček 2001); u říčky, 20. VII. 1973, 2 ex., J. Strejček leg., J. Mertlik det. et coll.; 3. VII. 1979, 1 ex., J. Bouchal leg. et coll., J. Mertlik det. 2011; V. 1981, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček coll. (SZ Pavlíček 2001); VII. 1985, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); VI. 1988, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); VI. 1989, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); 5. VII. 2000, 1 ex., A. Holub leg. et coll., J. Mertlik det. 2004; 5. VII. 2000, 3 ex., F. Houška leg. et coll., J. Mertlik det. 2004 (SZ Houška 2008).

6993: Slovakia or., Veľký Šariš, štěrkoviště, břehy řeky Torysy, 5. V. 2003, 14 ex., na břehu v písku mezi vegetací, J. Mertlik leg. et coll.

6997: Slovakia or., Hrabovec nad Laborcem, 11. VI. 1990, 5 ex., P. Bulirsch leg., Oldřich Odvárka coll., J. Mertlik det. 2009.

7000: Slovakia or., Ulič, VI. 1986, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); V. 1986, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); V. 1987, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); VII. 1988, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. et coll. (SZ Pavlíček 2001); VI. 1989, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. et coll. (SZ Pavlíček 2001); V. 1995, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001).

7000: Slovakia or., Ulič, břeh Uličky, 6.-7. VII. 1988, více ex.(11 ex., f. laevithorax), J. Mertlik leg. et coll.; 25. V. 1989, 7 ex. (6 ex. f. laevithorax), J. Mertlik leg. et coll.; 12.-15. VI. 1993, 2 ♀♀, Martin Linhart leg. et coll., B. Zbuzek det. (SZ Zbuzek 2013); 19. VI. 1997, 8 ex., L. Klíma leg., J. Mertlik det. et coll.; 15. VI. 2002, 4 ex., J. Mertlik leg. et coll.

7000: Slovakia or., Ruská Volová env., 2. VII. 1999, 3 ex. (f. laevithorax), Jiří Krátký leg., J. Mertlik coll.

7098: Slovakia or., Zemplínské Hámre, 7. VI. 2001, 1 ex. (f. laevithorax), A. Trmal leg. et coll., J. Mertlik det. 2003.

7098: Slovakia or., Snina, 14. VII. 1945, 1 ex., J. Herrmann leg., MVČ HK coll., J. Mertlik det. 2006.

7098: Slovakia or., Sninské Rybníky, VIII. 1986, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001).

7099: Slovakia or., Stakčín, VII. 1973, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); 7. VI. 1986, 1 ex., R. Mlejnek leg., J. Mertlik det. et coll.; 20. VI. 1986, 8 ex., J. Klouček leg. et coll., J. Mertlik det.

7099: Slovakia or., Ladomírov, 5. VII. 1988, 9 ex. (f. laevithorax), J. Mertlik leg. et coll.; 24. V. 1989, 3 ex. (f. laevithorax) J. Mertlik leg. et coll.; 7.- 8. V. 1993, 9 ex. (f. laevithorax) J. Mertlik leg. et coll.; 20. VI. 1993, 5 ex. (f. laevithorax), J. Krátký et J. Mertlik leg. et coll.

7100: Slovakia or., Ubľa, břeh Ublianky, 18.- 19. VI. 1993, 1 ex., J. Mertlik leg. et coll.; VII. 1995, 3 ex., T. Kopecký leg. et coll., J. Mertlik det. 2004.

7199: Slovakia or., Remetské Hámre, VII. 1985, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001).

7596: Slovakia or., Zemplín [Kut.] (Roubal 1936).

7597: Slovakia or., Boľ, 9. IV. 1993, 1 ex., J. Krátký leg. et coll., J. Mertlik det.

7698: Slovakia or., Malé Trakany, břeh Tisy, 23. V. 1989, 1 ex., J. Mertlik leg. et coll.

 
Nové údaje:

6692: Slovakia or., Tarnov – Sveržov, meandry Kamence, 17. IX. 2014, 3 ♂♂ (1 ex. světlá forma), 1 ♀, v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6692: Slovakia or., Gerlachov, řeka Topľa, štěrkový břeh, 25.-28. V. 2013, více ex., F. Pavel leg. et coll., J. Mertlik det. 2013.

6792: Slovakia or., Čergov, Kríže, VI. 1978, 6 ex., L. Ernest leg. et coll., J. Mertlik det. 2010.

6793: Slovakia or., Bardejov, VI. 1976, 2 ex., L. Ernest leg. et coll., A. Olexa det., J. Mertlik rev. 2010.

6793: Slovakia or., Komárov, Topľa, most, štěrkový břeh, 15. IX. 2006, 1 ex., K. Doležel leg. et coll., J. Mertlik det. 2012.

6794: Slovakia or., Dubinné – Kurima, meandry Tople, 17. IX. 2014, 3 ♂♂, 2 ♀♀, v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6795: Slovakia or., Svidník, meandry Ondavy, 18. IX. 2014, 2 ♂♂, 3 ♀♀ (2 ex. světlá forma), v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6797: Slovakia or., Medzilaborce – Borov, meandry Laborce, 5. VII. 2014, 1 ♀, pod kamínky na břehu řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6798: Slovakia or., Medzilaborce env., Palota, 9.-12. VII. 2008, 2 ex., T. Sitek leg., det. et coll.

6892: Slovakia or., Sabinov env., meandry Torysy, 21. IV. 2014, 2 ♂♂, 3 ♀♀, pod kamínky na štěrkovém náplavu řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6894: Slovakia or., Harhaj, meandry Tople, 19. IX. 2014, 4 ♂♂, 2 ♀♀, v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6894: Slovakia or., Lascov – Brezov, meandry Tople, 19. IX. 2014, 17 ♂♂, 9 ♀♀, v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6897: Slovakia or., Volica env., meandry Laborce, 4. VII. 2014, 1 ♂, 1 ♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6897: Slovakia or., Brestov nad Laborcom, meandry Laborce, 5. VII. 2014, 3 ♂♂, 2 ♀♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6900: Slovakia or., Bukovské vrchy, Topoľa, 23. VI. 2013, 3 ex., S. Čepelák leg., det. et coll. (SZ Čepelák 2014).

6900: Slovakia or., Bukovské vrchy, Zbojský potok, 23. VI. 2012, 13 ex., S. Čepelák leg., det. et coll. (SZ Čepelák 2013); 11. V. 2014, 1 ♂ (f. laevithorax), 1 ♀ (jako f. laevithorax, ale tmavá), pod kamínky na štěrkovém náplavu potoka, J. Mertlik leg. et coll.

6901: Slovakia or., Nová Sedlica, Zbojský potok, 23. VI. 2013, 2 ex., S. Čepelák leg., det. et coll. (SZ Čepelák 2014).

6901: Slovakia or., Nová Sedlica, meandry Zbojského potoka, 9. V. 2014, 11 ♂♂, 14 ♀♀, (5 ♂♂, 10 ♀♀ - f. laevithorax), pod kamínky na štěrkovém náplavu potoka, J. Mertlik leg. et coll.

6992: Slovakia or., Šarišské Michaľany, meandry Torysy, 21. IV. 2014, více ex., pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6993: Slovakia or., Veľký Šariš, štěrkoviště, břehy řeky Torysy, 26. VI. 2012, 2 ex., S. Benedikt leg. et coll., J. Mertlik det. 2014.

6996: Slovakia or., Veľká Domaša, středisko Monika, 15. IV. 2014, 1 ex., štěrkopísčitý okraj pláže, Marcel Harman leg. et coll., J. Mertlik det. 2014.

6998: Slovakia or., Zubné, meandry Udavy, 4. VII. 2014, 1 ♂, 5 ♀♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6999: Slovakia or., Veľká Poľana, 23. VI. 2012, 4 ex., S. Čepelák leg., det. et coll. (SZ Čepelák 2013).

7000: Slovakia or., Ulič, 27. V. 1991, 15 ex., T. Sitek leg., det. et coll.; 25. VI. 2008, 2 ex., T. Sitek leg., det. et coll.

7097: Slovakia or., Kochanovce, meandry Laborce, 4. VII. 2014, více ex., pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7099: Slovakia or., Ladomírov, 25. V. 2008, 2 ex., T. Sitek leg., det. et coll.; 17. VI. 2011, 4 ♂♂, 3 ♀♀, f. laevithorax, J. Mertlik leg. et coll.

7197: Slovakia or., Voľa, meandry Laborce, 30. IV. 2014, 2 ♂♂, 5 ♀♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7197: Slovakia or., Stankovce, meandry Laborce, 30. IV. 2014, 4 ♂♂ 8 ♀♀ (1 ♀ f. laevithorax), pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7197: Slovakia or., Nacina Ves, meandry Laborce, 30. IV. 2014, 4 ♂♂, 4, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

Poznámka. Druh štěrkopísčitých náplavů a obnažených břehů s řídkou vegetací. Nejčastější výskyt má v zóně pahorkatin a podhůří, ve Vysokých Tatrách byl zjištěn až do výšky 1800 m.n.m (Mertlik 2009). V nižších polohách se vyskytuje řídce, zde jej nahrazuje příbuzný druh Z. quadriguttatus. Biotopy Z. dermestoides jsou ohroženy regulacemi toků, výstavbou jezů a vodních elektráren. Vzhledem k jeho schopnosti osídlovat i menší štěrkové plochy malých toků je tento druh doposud nejhojnějším zástupcem slovenských druhů podčeledi Negastriinae.

 

Zorochros flavipes (Aubé, 1850)

Publikované údaje (viz Mertlik 2009):

6692: Slovakia or., Tarnov, 13. 6. 1987, 1 ex., Morozinski leg. et coll., J. Mertlik det. 2003; 6. VII. 1995, 4 ex., M. Zúber leg. et coll., S. Laibner det. (SZ Zúber 2008); dtto, 15 ex., Muz. Brandýs nad Labem coll. (SZ Zúber 2008).

6693: Slovakia or., Tarnov, Topľa, štěrkový břeh, 16. VI. 1997, 1 ex., T. Jászay leg., J. Mertlik det., ŠM Bardejov coll. (Jaszay 1999).

6693: Slovakia or., Zborov – hrad env., řeka Kamenec, štěrková plošina na pravém břehu, 6. X. 2004, 1 ♀ (spolu se Z. meridionalis), J. Mertlik leg. et coll.

6693: Slovakia or., Rokytov, 14. VI. 2001, 2 ex., Dr. J. Říha leg. et coll. (1 ex., J. Mertlik coll.), J. Mertlik det. 2003.

6693: Slovakia or., Bardejov (66-6793) [Bártfa, 16. VI. 1985], 2 ex., HNHM Budapest coll., V. Dolin det. 1986, J. Mertlik rev. 2005; VI. 1986, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); V. 1989, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001).

6792: Slovakia or., Čergovské pohoří, Livov, 1. VII. 1959, 1 ex., Smetana leg., NM Praha coll., J. Mertlik det. 2009.

6793: Slovakia or., Bardejov, V. 1976, 2 ex., Ernest leg., MVČ HK coll., J. Mertlik det. 2006; dtto, 2 ex., L. Ernest leg. et coll., J. Mertlik det. 2010.

6793: Slovakia or., Mihalov [Mihalov., 134], bez data, 1 ex., HNHM Budapest coll., W. Dolin det. 1986, J. Mertlik det. 2005.

6794: Slovakia or., Komárov env., řeka Topľa, 3. VII. 2006, 1 ex., L. Mazal leg. et coll., J. Mertlik det. 2008.

6901: Slovakia or., Východní Karpaty, Nová Sedlica, 20. VII. 1973, 1 ex., J. Strejček leg. et coll., J. Mertlik det. 2008; V. 1978, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); VI. 1989, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček coll. (SZ Pavlíček 2001).

6997: Slovakia or., Hrabovec nad Laborcem, 11. VI. 1990, 1 ex., P. Bulirsch leg., Oldřich Odvárka coll., J. Mertlik det. 2009.

7000: Slovakia or., Ulič, břeh Uličky, 6. VII. 1988, 30 ex., J. Mertlik et M. Samek leg. et coll.; 25. V. 1989, více ex., J. Mertlik et J. Jelínek leg. et coll.; VI. 1989, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. et coll. (SZ Pavlíček 2001); V. 1995, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001).

7000: Slovakia or., Uličské Krivé, 10. VII. 1989, 1 ex., J. Jelínek leg. et coll., J. Mertlik det. (SZ Jelínek 2009).

7099: Slovakia or., Sninské rybníky, VIII. 1986, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001).

7099: Slovakia or., Stakčín, 16. V. 1976, 1 ex., B. Zbuzek leg. et coll. (SZ Zbuzek 2005).

 
Nové údaje:

6792: Slovakia or., Čergovské pohorie, Kríže, VI. 1978, 4 ex., L. Ernest leg. et coll., J. Mertlik det. 2010.

6793: Slovakia or., Čergovské pohorie, Hertník, VI. 1985, 1 ex., L. Ernest leg. et coll., J. Mertlik det.

6897: Slovakia or., Brestov nad Laborcom, meandry Laborce, 5. VII. 2014, 1 ♂, pod kamínky na štěrkovém náplavu řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6901: Slovakia or., Nová Sedlica, meandry Zbojského potoka, 9. V. 2014, 3 ♂♂, pod kamínky na štěrkovém náplavu potoka, J. Mertlik leg. et coll.

6993: Slovakia or., Veľký Šariš, štěrkoviště, okraje cesty nedaleko břehu řeky Torysy, 5. V. 2003, 6 ex., imaga pod kamínky (štěrkem), J. Mertlik leg. et coll.

6998: Slovakia or., Zubné, meandry Udavy, 4. VII. 2014, 2 ♀♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7000: Slovakia or., Ulič, 24. V. 1987, 1 ♂, Martin Linhart leg. et coll., B. Zbuzek det. (SZ Zbuzek 2013); 27. V. 1991, 1 ex., T. Sitek leg., det. et coll.

Poznámka. Druh mírně zastíněných štěrkopísčitých náplavů nacházejících se mimo tekoucí vody na sušších vyvýšených březích, zarůstajících doposud řídkou pobřežní vegetací (vrby). Často osídluje okraje štěrkových cest vedoucí k těženým štěrkovištím. Vyskytuje se v zóně pahorkatin a podhůří (Mertlik 2009). Jeho biotopy jsou ohroženy regulacemi toků, výstavbou jezů a vodních elektráren.

 

Zorochros meridionalis (Laporte de Castelnau, 1840)

Publikované údaje (viz Mertlik 2009):

6692: Slovakia or., Tarnov, 3. VII. 1989, 1 ex., Mir. Zúber leg., Oldřich Odvárka det. et coll., J. Mertlik det. 2009; 6. VII. 1995, 4 ex., M. Zúber leg. et coll., S. Laibner det. (SZ Zúber 2008); dtto, 12 ex., Muz. Brandýs nad Labem coll. (SZ Zúber 2008).

6693: Slovakia or., Rokytov, 13. VI. 1987, 1 ex., Morozinski leg. et coll., J. Mertlik det. 2003; 29. VII. 2003, 5 ex., J. Krošlák leg. et coll., J. Mertlik det. 2004.

6693: Slovakia or., Zborov – hrad env., břeh Kamence, štěrková plošina na pravém břehu, 6. X. 2004, 10 ex. (spolu se Z. flavipes), J. Mertlik leg. et coll.

6793: Slovakia or., Bardejov, bez data, 1 ex., O. Kavan leg., NM Praha coll., J. Mertlik det. 2009; V. 1975, 1 ex., L. Ernest leg. et coll., A. Olexa det., J. Mertlik rev. 2010; V. 1976, 3 ex., Ernest leg., MVČ HK coll., J. Mertlik det. 2006.

6993: Slovakia or., Veľký Šariš, štěrkoviště, břehy řeky Torysy, 5. V. 2003, 2 ex., na břehu v písku mezi vegetací, J. Mertlik leg. et coll.

6999: Slovakia or., Stakčín (69-7099), VII. 1973, 1 ex., bez jména sběratele, J. Pavlíček det. (SZ Pavlíček 2001); 16. V. 1976, 1 ex., B. Zbuzek leg. et coll. (SZ Zbuzek 2005).

7000: Slovakia or., Ulič env., břehy Uličky 6. VII. 1988, 1 ex., J. Mertlik leg. et coll.; 25. V. 1989, více ex., J. Mertlik et J. Jelínek leg. et coll.; 19. VI. 1997, 16 ex., L. Klíma leg. et coll.; 15. VI. 2002, 22 ex., J. Mertlik leg. et coll.

7098: Slovakia or., Snina [Kut.] (Roubal 1936); 14. VII. 1975, 3 ex., J. Herrmann leg., MVČ HK coll., J. Mertlik det. 2006.

7197: Slovakia or., Strážske, 23. VI. 1938, 1 ex., B. Štícha leg., NM Praha coll., J. Mertlik det. 2009.

 
Nové údaje:

6692: Slovakia or., Tarnov – Sveržov, meandry Kamence, 17. IX. 2014, 3 ex., v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6792: Slovakia or., Čergov, Kríže, VI. 1978, 1 ex., L. Ernest leg. et coll., J. Mertlik det. 2010.

6794: Slovakia or., Dubinné – Kurima, meandry Tople, 17. IX. 2014, 4 ex., v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6797: Slovakia or., Medzilaborce – Borov, meandry Laborce, 5. VII. 2014, 3 ex., pod kamínky na břehu řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6892: Slovakia or., Sabinov env., meandry Torysy, 21. IV. 2014, více ex., pod kamínky na štěrkovém náplavu řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6894: Slovakia or., Harhaj, meandry Tople, 19. IX. 2014, 2 ex., v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6895: Slovakia or., Míňovce, meandry Ondavy, 18. IX. 2014, 3 ex., v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6897: Slovakia or., Brestov nad Laborcom, meandry Laborce, 5. VII. 2014, více ex., pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6897: Slovakia or., Volica env., meandry Laborce, 4. VII. 2014, 4 ex., pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6900: Slovakia or., Zboj, meandry Zbojského potoka, 11. V. 2014, 1 ex., pod kamínky na štěrkovém náplavu potoka, J. Mertlik leg. et coll.

6901: Slovakia or., Nová Sedlica, meandry Zbojského potoka, 9. V. 2014, více ex., pod kamínky na štěrkovém náplavu potoka, J. Mertlik leg. et coll.

6992: Slovakia or., Šarišské Michaľany, meandry Torysy, 21. IV. 2014, více ex., pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6998: Slovakia or., Zubné, meandry Udavy, 4. VII. 2014, 7 ex., pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7000: Slovakia or., 25. VI. 2008, 1 ex., T. Sitek leg., det. et coll.

7097: Slovakia or., Kochanovce, meandry Laborce, 4. VII. 2014, více ex., pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7197: Slovakia or., Voľa, meandry Laborce, 30. IV. 2014, více ex., pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7197: Slovakia or., Stankovce, meandry Laborce, 30. IV. 2014, více ex., pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7197: Slovakia or., Nacina Ves, meandry Laborce, 30. IV. 2014, více ex., pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

Poznámka. Druh volných osluněných sušších štěrkopísčitých náplavů. Osídluje také volné plochy nacházející se mimo tekoucí vody na sušších vyvýšených březích. Často osídluje osluněné okraje štěrkových cest vedoucí k těženým štěrkovištím, nalezen také v pískovnách. Hojnější je se v zóně pahorkatin, vzácnější v podhůří a na štěrkopísčitých náplavech nížinných toků (Mertlik 2009). Jeho biotopy jsou ohroženy regulacemi toků, výstavbou jezů a vodních elektráren.

 

Zorochros quadriguttatus (Laporte de Castelnau, 1840)

Publikované údaje (viz Mertlik 2009):

7000: Slovakia or., Ulič, 19. VI. 1997, 1 ♂, 2 ♀♀, L. Klíma leg. et coll., J. Mertlik det.; 15. VI. 2002, 1 ♀, J. Mertlik leg. et coll.

7698: Slovakia or., Malé Trakany, břeh Tisy, 23. V. 1989, 5 ex., J. Mertlik et J. Jelínek leg. et coll.

 
Nové údaje:

6894: Slovakia or., Harhaj, meandry Tople, 19. IX. 2014, 1 ♀, v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6894: Slovakia or., Lascov – Brezov, meandry Tople, 19. IX. 2014, 1 ♂, v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6895: Slovakia or., Breznica, meandry Ondavy, 18. IX. 2014, 1 ♂, v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6895: Slovakia or., Míňovce, meandry Ondavy, 18. IX. 2014, 7 ♂♂, 5 ♀♀, v štěrku, J. Mertlik leg. et coll.

6897: Slovakia or., Brestov nad Laborcom, meandry Laborce, 5. VII. 2014, 17 ♂♂, 15 ♀♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6897: Slovakia or., Volica env., meandry Laborce, 5. VII. 2014, 4 ♂♂, 1 ♀, pod kamínky a naplaveným dřevem na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

6998: Slovakia or., Zubné, meandry Udavy, 4. VII. 2014, 2 ♂♂, 3 ♀♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7000: Slovakia or., 25. VI. 2008, 2 ex., T. Sitek leg., det. et coll.

7097: Slovakia or., Kochanovce, meandry Laborce, 10. V. 1983, 1 ex., V. Zieris leg., J. Jelínek coll., J. Mertlik det. (SZ Jelínek 2009); 4. VII. 2014, 6 ♂♂, 2 ♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7197: Slovakia or., Voľa, meandry Laborce, 30. IV. 2014, 8 ♂♂, 21 ♀♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7197: Slovakia or., Stankovce, meandry Laborce, 30. IV. 2014, 20 ♂♂, 16 ♀♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7197: Slovakia or., Nacina Ves, meandry Laborce, 30. IV. 2014, 15 ♂♂, 9 ♀♀, pod kamínky na štěrkových náplavech řeky, J. Mertlik leg. et coll.

7493: Slovakia or., Gyňov, 1,5 km E, břeh Hornádu, 170 m, 27. VI, 2012, 1 ♂, S. Benedikt leg. et coll., J. Mertlik det. 2014.

7493: Slovakia or., Kechnec, pískovna, 19. VI. 2014, 1 ♂, 5 ♀♀, I. Smatana leg. et coll., J. Mertlik det. 2014.

Poznámka. Druh štěrkopísčitých náplavů a obnažených břehů s řídkou vegetací. Nejčastější výskyt má v zóně nížin a pahorkatin (Mertlk 2009). Ve vyšších polohách se vyskytuje řídce, zde jej nahrazuje příbuzný druh Z. dermestoides. Jeho biotopy jsou ohroženy regulacemi toků, výstavbou jezů a vodních elektráren.

 

OCHRANA OHROŽENÝCH ŘÍČNÍCH BIOTOPŮ

     O této problematice jsem se zmínil již v úvodu tohoto článku. Říční biotopy jsou ohrožovány regulacemi toků, od bagrování a napřimování koryt, těžby štěrkopísků, zpevňování břehů, výstavby jezů a vodních elektráren, až po výstavbu velkých vodních nádrží a převádění toků do vybetonovaných kanálů. Podrobně se jí zabývám také ve svých minulých článcích (Mertlik 2005, 2009, 2013 a 2014).
     Od aktivit „Mezibodrožského spolku pro regulaci Tisy a jejích přítoků“, který sídlil v polovině 19. stol. v klášteře v obci Leles, po rozsáhlé regulace probíhající ve druhé polovině 20. stol., dosáhli regulátoři na východním Slovensku svého plánu. Tisa byla odříznuta od svých mohutných meandrů, Latorica také a navíc byl její tok sveden do rovného kanálu, zregulovaný a napřímený byl Bodrog, Uh, dolní toky Laborce, Ondavy a Hornádu.
     Cirocha a Hornád přišly o svou sílu vbudováním velkých vodních nádrží (Starina a Ružín). Na ostatních tocích byly zregulovány všechny úseky toků procházející obcemi a městy.
     I současnosti visí nad zbývajícími přirozenými vodními toky „Damoklův regulační meč.“ Na řece Toryse je v plánech vodohospodářů velké vodní dílo Tichý potok. Velké nebezpečí, které dnes ohrožuje vše co zbylo, se nazývá „Koncepce využití hydroenergetického potenciálu vodních toků”, schválená Usnesením vlády SR č. 178 z 9. března 2011. Vše je organizováno v rámci projektu nazvaného „Konkurencieschopnosť a hospodársky rást” a finančně podporováno Evropským fondem regionálního rozvoje.
     Podle této koncepce se má na Slovensku vybudovat až 368 nových MVE s celkovým instalovaným výkonem 160 MW a roční produkcí 797 GWh elektrické energie. Tato produkce by tvořila jen 2,7% celoslovenské spotřeby elektrické energie (údaj z r. 2007). Takové malé množství energie nenahradí žádnou velkou elektrárnu (např. jadernou), ale zato soustava těchto MVE bude mít rozsáhlé negativní vlivy na říční ekosystémy, protipovodňovou ochranu, biodiverzitu, kvalitu vody, likvidaci vodní turistiky a je v rozporu s Rámcovou směrnicí o vodách, ale i s právem občanů na dobré životní prostředí zaručené ústavou. Koncepce je také v rozporu se stanoviskem Státní ochrany přírody, Slovenského rybářského svazu, Slovenské agentury životního prostředí a dalších environmentálních organizací.
     Z plánovaných celkem 368 MVE má být 55 MVE na východoslovenských řekách Hornádu (17), Toryse (7), Laborci (15), Ondavě (5) a Topľe (11).
     Na Slovensku se ale zdvihla obrovská vlna odporu proti těmto plánům a dne 8. března 2013 byla podána stížnost komisi EU týkající se porušení povinností vyplývajících z práva EU. Stížnosti bylo přidělené číslo a v předmětné věci se jedná. Podle loňského neformálního setkání s mimovládními organizacemi ze strany Komise EU z Bruselu na Slovensku byla stížnost vyhodnocena jako velmi kvalitně vypracovaná bez potřeby jejího dalšího doplnění. Bohužel přešetřování stížnosti trvá dva roky. Ukončení šetření stížnosti je očekáváno v prvním čtvrtletí roku 2015.

     Ochrana ohrožených říčních biotopů je možná, ale napřed musí vládnoucí kruhy tuto myšlenku přijmout za svou. Pak nebude těžké přesměrovat evropské dotace třeba k revitalizaci Latorice a dalších perspektivních částí regulovaných východoslovenských toků. V jejich horních tocích je více zachovalých meandrujících úseků s četnými náplavy, ale dnes není maloplošným chráněným územím žádný z nich (maloplošná chráněná území jsou v současnosti nejúčinnější formou ochrany ohrožených biotopů).

      V tomto článku se nezabývám tzv. druhovou ochranou hmyzu, protože ta nemá v současném pojetí prakticky žádnou účinnost ve věci ochrany ohrožených biotopů hmyzu. Větší význam má jen pro vykazování činnosti ochranářských úřadů. Zcela zde převažují záporné věci, jako je zakazování sběru hmyzu, povolování sběru hmyzu, tj.věci které vedou k plíživé, ale jisté likvidaci entomologie (entomologie je zoologické věda zabývající se studiem hmyzu). Nedomyšlenými ochranářským prokrastinacemi jsem se již dosti zabýval ve svých minulých pracích (např. Mertlik 2009, Mertlik et al. 2009, Mertlik 2014).

     V roce 2014 byl v časopise Vesmír zveřejněn článek pana Vaňka, který se jmenuje „Říční krajina aneb Národní poklad na smetišti.“ Autor na otázku „Co nám hrozí v souvislosti s říční krajinou? Anebo máme před sebou naději?” odpovídá: „Naděje je malá a myslím, že vím, kde je problém. Dnes už jsou naše vědomosti na takové úrovni, že stačí k tomu, aby kompetentní lidé mohli problematice porozumět. Pokud porozumějí, mělo by být jejich povinností uvést výsledky do života. Nejde jen o nějaké teoretické legrácky, ale o výsledky, které promlouvají ekonomicky. Jde o hodně, nejenom o zdraví, ale i o obrovské peníze, které utíkají, byť jsou ztráty těžko pozorovatelné. Musí se však posléze projevit v celkové ekonomice, na zdraví lidí, na náladě, na životní úrovni. Největší problém je, že neumíme naše výsledky předat tam, kam patří, a neumíme přimět lidi, aby se podle nich chovali. Zkoušel jsem to všemi možnými způsoby, chodil jsem za kdekým, a nikdo to nechce slyšet. Myslím, že problém je v morální zkaženosti společnosti založené na principu okamžitého bezohledného finančního zisku jedince. Těch pár bláznů, kteří se o to ještě zajímají, mají slabý hlas. Sem tam se sice najde nějaký sympatizant, někdy i v parlamentu, ale tito lidé nemají žádný vliv. Jediné páky, které s tím možná pohnou, jsou katastrofy, nechci říkat ekologické katastrofy, byť takový je jejich původ, ale katastrofy ekonomické. Snad také nátlak z EU, kdyby tam byli trochu dál, ale ani tam není situace pravděpodobně o mnoho lepší. Teď jde o to, zda se destrukci říční krajiny – ale třeba i zemědělské půdy – podaří zastavit. Nevidím to dobře.“ Já to také moc dobře nevidím. Ale již v brzké době se dozvíme, jaké stanovisko zaujala k dané problematice komise EU.
 

PODĚKOVÁNÍ

     Je mojí milou povinností poděkovat všem kolegům, kteří mi laskavě zapůjčili svůj materiál k revizi nebo poskytli údaje ze svých soukromých sbírek. Jsou jmenováni v kapitole „Metodika“. Bez jejich významného přispění by tato práce nevznikla.
     Dále velice děkuji kolegům Tomáši Jaszayovi (Bardejov) za informace o zajímavých biotopech v okolí Bardejova, Stanislavu Benediktovi (Plzeň) a Ivanu Smatanovi (Košice) za informace o zajímavých biotopech na dolním toku Hornádu.
Za připomínky k textu článku děkuji kolegům Svätopluku Čepelákovi (Nitra), Tomáši Jaszayovi (Bardejov) a Bořivoji Zbuzkovi (Praha).
     Za poskytnutí fotografie kovaříka Negastrius sabulicola děkuji Lechu Borowiecowi (Wroclaw, Polsko): http://www.colpolon.biol.uni.wroc.pl/index.htm
     Za obrovské úsilí, které vynaložili za účelem praktické ochrany ohrožených říčních biotopů, přísluší poděkování panu Peteru Belešovi (Svrčinovec), z Rieky – občanského sdružení na ochranu vodních toků, jakož i všem ostatním občanům, kteří se aktivně zapojili do řešení této problematiky.
     Za překlad textu do anglického jazyka děkuji Robinu Kundratovi (Olomouc) a Lence Brůhové (Ústí nad Labem).
 

SUMMARY

     Herein I review the natural river biotopes of the click-beetles of the subfamily Negastriinae in eastern Slovakia. It is a continuation of the study focused on the rivers of northwestern Slovakia (Mertlik 2014).
     The studied area lies in Prešov and Košice Region. On the west, it is bounded by Torysy and Homád rivers. In the southern part of that area there are well-preserved natural meanders with alluvial deposits present only in small parts of Laborec, Tisa and Hornád rivers, therefore the main area of well-preserved natural river habitats occurs in the central and eastern parts of Prešov Region.
     The main source for this study was the comprehensive paper on Negastriinae of the Czech Republic and Slovakia (Mertlik 2009), with additional data from Mertlik (2014). Herein I added new records mainly from 2014.
     Altogether nine species were recorded: Negastrius pulchellus (Linnaeus, 1761), N. sabulicola (Boheman, 1852), Oedostethus quadripustulatus (Fabricius, 1792), O. tenuicornis (Germar, 1824), Quasimus minutissimus (Germar, 1817), Zorochros dermestoides (Herbst, 1806), Z. flavipes (Aubé, 1850), Z. meridionalis (Laporte de Castelnau, 1840) and Z. quadriguttatus (Laporte de Castelnau, 1840).
     The species Q. minutissimus is not connected with the biotopes of river alluvial deposits, instead it occurs in the small talus areas on the slopes with the forest-steppe vegetation. I included this species into this study only because of its position in the subfamily Negastriinae.

     In this study I focused on the descriptions and photodocumentation of the natural river habitats with main emphasis on the rivers with gravel, sand and mud river-bank alluvial deposits. The descriptions of the following rivers are included: Torysy, Hornád, Kamenec (Sveržov), Topla, Kameneec (Zborov), Ondava, Laborec, Udava, Cirocha, Zbojský potok, Ulička, Luh, Ublianka, Uh, Latorica, Bodrog, and Tisa.
     In the photogallery of this study you can find the representative part of the photodocumentation from the localities visited by the author. If there is no author mentioned, the photograph was taken by the author of this study. The complete photodocumentation (KFD) of the localities of the studied species is available at: http://www.elateridae.com/galerie/search.php. You can write to the browser the species name as a keyword (e.g. "Zorochros dermestoides"), click on the "hledej" button and see the plates with the photograph miniatures. On the page with the plate there is written the number of plates with photographs (down on the right side). By clicking on these numbers you can choose the plate and by clicking on the photograph of your interest you can double-size it.
     Additionally, you can write the river name (e.g., Laborec) as a keyword for watching the photographs of the respective river.

The list of the reviewed rivers:
Torysa: part between Sabinov and Veľký Šariš (KFD: 69 photographs on 4 pages), pp. 3-6
Kamenec: part between Sveržov and Tarnov (KFD: 34 photographs on 2 pages), p. 8
Topľa: parts between Bardejov and Komárov, Dubinné and Nemcovce, Lascov and Brezov, and near Harhaj (KFD: 125 photographs on 7 pages), pp. 8-13
Kamenec: part between Zborov and Dlhá Lúka
Ondava: near Svidnik, near Tisinec and between Breznica and Miňovce (KFD: 51 photographs on 3 pages), pp. 13-15
Laborec near Medzilaborce, parts between Čabiny and Volica, Brestov nad Laborcom and Zbudské Dlhé, Kochanovce and Jasenov, Voľa and Nacina Ves (KFD: 123 photographs on 7 pages), pp. 15-22
Udava: part between Papín and Zubné (KFD: 17 photographs on 1 page), pp. 18-19
Zbojský potok: near Nová Sedlice and near Zboj (KFD: 44 photographs on 3 pages), pp. 22-24
Ulička: near Ulič (KFD: 3 photographs on 1 page), pp. 24-25
Luh: near Ladomirov (KFD: 10 photographs on 1 page), p. 25
Ublianka: near Ubľa (KFD: 22 photographs on 2 pages), pp. 25-26
Tisa: – whole Slovakian part (KFD: 20 photographs on 1 page), Slovakian and Ukrainian parts (KFD: 80 photographs on 4 pages), pp. 27-28

     In the article I deal with the issues related to the protection of endangered river habitates. The river habitates are endangered by the stream regulations including excavations and straightening the stream beds, mining the sandy gravels, bank reinforcement, weir and power station building, construction of large dams and leading the streams into the concrete stream beds. I have also dealt with this issue in detail in the previous articles (Mertlik 2005, 2009, 2013 a 2014).
     Starting with the activities of “Inter-Bodrog group for regulation of the Tisa river and its tributaries“ that was seated in the Leles monastery in the mid-19th century, ending with extensive regulations in the second half of the 20th century the regulators in eastern Slovakia achieved their goal. The Tisa river was cut off from its huge meanders, the same applies to the Latorica the stream of which was led into the straight waterway, the other rivers that were also regulated and straightened were: the Bodrog, the Uh, the lower streams of the Laborec, the Ondava and the Hornád.
     The rivers of Cirocha and Hornád lost their power when the huge dams (Starina and Ružín) were built. The other rivers were regulated in the areas of municipalities.
     Nowadays the remaining natural streams are to be regulated too. On the river of Torysa the plans of water management include a large water structure called Tichý potok.
     The great thread for the remaining streams is called “The concept of usage of hydroenergetic potential of water streams“ approved by the resolution of the government of Slovakia no 178 from 9th March 2011. Everything is organised within the project ”Konkurencieschopnosť a hospodársky rást (competitive ability and economic development)” which is also financially supported by the European fund for regional development.
     According to this concept there are to be constructed up to 368 new hydroelectric power plants with total output of 160 MW with annular production of 797 GWh. Such production would represent only 2.7% of overall electricity consumption in Slovakia (based on the data from 2007). Such a small energy amount cannot compensate for any big power plant (e.g. the nuclear power plant) but on the other hand the system of the intended hydroelectric power plants will have a negative impact on the river ecosystems, flood protection, biodiversity, water-quality, it will eliminate paddling tourism and it does not correspond with the Frame directive regarding water and also with the right of citizens to good environment, which is guaranteed by the constitution. The concept also does not correspond with the standpoint of the State environmental protection, the Slovak fishing union, the Slovak environmental agency and other environmental organisations.
     There are planned in total 368 hydroelectric power plants (MVE) and 55 of them are to be on the rivers of east Slovakia, on the Hornád (17), the Torysa (7), the Laborec (15), the Ondava (5) and the Topľa (11).
     In Slovakia, there were huge protests against these plans and on 3rd March 2013 a complaint was made at the European Committee regarding breaching the duties based on the EC authority.
     The complaint was given a reference number and it is being negotiated. According to the informal meeting of non-governmental organisations, the EC Committee considers the complaint as well prepared and there is no need of any further amendments. Unfortunately the investigation of the complaint lasts 2 years. Completion of the inquiry is expected in the first quarter of year 2015.

      It is possible to protect the river habitates but first the government has to accept this idea. Then the European subsidies could be transferred for example to the revitalisation of the Latorica and other promising parts of regulated streams of east Slovakia. In the upper streams there are more well-preserved parts with meanders with frequent alluvium but none of them is a protected area (small protected areas are the most efficient way to protect the endangered habitates).

      In this article I do not deal with so called protection of insect species because at the moment it is not efficient in terms of protection of endangered insect habitates. It is more important only for the evidence of activities of protection authorities. The negative facts like prohibition and partial permission of insect collection are prevailing and will slowly but surely eliminate entomology (it is a science about insect). I have already dealt with the ill-conceived protection procrastination in my previous works (e.g. Mertlik 2009, Mertlik et al. 2009, Mertlik 2014).


LITERATURA

 

KUTHY D. 1897: Ordo. Coleoptera. - In: A Magyar Birodalom Álletvilága (Fauna Regni Hungariae). III. Arthropoda. (Insecta. Coleoptera). Királyi Magyar Természettudományi Társulat, Budapest, 213 pp.

JÁSZAY T. 1999: K faune chrobákov (Coleoptera) štrkových brehov v hornom povodí Tople. Entomofauna carpathica, 11: 71-79.

JÁSZAY T. 2001: Chrobáky Národného parku Poloniny (Coleoptera of the National park Poloniny). Štátna ochrana prírody SK Banská Bystrica, Správa Národného parku Poloniny, 234 pp.

NOVÁK I. 1989: Seznam lokalit a jejich kódů pro síťové mapování entomofauny Československa. Zprávy Československé společnosti entomologické při ČSAV, Praha, 25: 3-84.

MERTLIK J. 2005: Zpráva o ekologické katastrofě v povodí řeky Uličky (Slovensko, CHKO Východné Karpaty). Elater o.s. Dostupné online na adrese: http://www.elateridae.com/images/FCKeditor/file/O.S.ELATER/ZELENY%20ARCHIV/ULICKA-souhrn%201990-2005.doc

MERTLIK J. 2007: Faunistické mapy druhů čeledí Cerophytidae, Elateridae, Lissomidae, Melasidae a Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) České republiky a Slovenska [The faunistic maps of the family Cerophytidae, Elateridae, Lissomidae, Melasidae and Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) of Czech and Slovak Republics]. Elater o.s. Permanentní elektronická publikace k dispozici na: http://www.elateridae.com/page.php?idcl=105 (Verze: 1.1.2014).

MERTLIK J. 2009: Druhy podčeledi Negastriinae (Coleoptera: Elateridae) České a Slovenské republiky [The species of the subfamily Negastriinae (Coleoptera: Elateridae) Czech and Slovak Republics]. Elateridarium, 3: 41-136. (in Czech). In: http://www.elateridae.com/elateridarium/page.php?idcl=130

MERTLIK J. ET AL. 2009: Internetová diskuze na téma entomologové a ochranáři (2007-2009). Občanské sdružení Elater, Skalice. In: http://www.elateridae.com/page.php?idcl=74

MERTLIK J. 2013: Výskyt Zorochros flavipes a Z. dermestoides (Coleoptera: Elateridae) v Krkonoších (Česká republika)[The occurrence of Zorochros flavipes and Z. dermestoides (Coleoptera: Elateridae) in Krkonoše Mountains (Czech Republic)]. Elateridarium, 7: 21-28.

In: http://www.elateridae.com/elateridarium/page.php?idcl=204

MERTLIK J. 2014: Příspěvek k poznání druhů podčeledi Negastriinae (Coleoptera: Elateridae) severozápadního Slovenska [Contributions to the knowledge of Negastriinae (Coleoptera: Elateridae) in northwestern Slovakia]. Elateridarium 8: 1-23, 14.1.2014.

In: http://www.elateridae.com/clanky/mertlik-negastriinae_nw_sk_14_1_2014.pdf

ROUBAL J. 1936: Katalog Coleopter (Brouků) Slovenska a Podkarpatské Rusi II. Nákladem Učené spol. Šafa­říkovy v Bratislavě, 434 pp.

ŠTĚRBA O. et kol.: Říční krajina a její ekosystémy. Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, 392 pp.

VANĚK S. 2014: Říční krajina aneb Národní poklad na smetišti. Vesmír 93, 386, 2014/7.

In: http://casopis.vesmir.cz/clanek/ricni-krajina
ZELENÝ J. 1972:Návrh členění Československa pro faunistický výzkum. Zprávy Československé společnosti entomologické při ČSAV, 8: 3-16.
 
Internetové zdroje:

GOOGLE EARTH. US. Dept of State Geographer © 2014 Google. Data SIO, NOAA. U.S.Navy, NGA, GEBCO © 2009 Geobasis-DE/BKG. Dostupné online na adrese: http://www.google.cz/intl/cs/earth/

HRON PRE SLOBODNÉ RIEKY. 2015. Občianske združenie. Dostupné online na adrese: www.hron-oz.sk/

RIEKA. 2015 Občianske združenie na ochranu vodných tokov. Dostupné online na adrese: http://www.ozrieka.sk/

SITA 2013: Európska komisia podľa poslanca za OĽaNO Mikuláša Hubu nesúhlasí s plánovanou výstavbou veľkých vodných diel na Slovensku a už vôbec nie s tým, že by sa mala podieľať na ich financovaní. Webnoviny.sk Dostupné online na adrese: http://www.webnoviny.sk/slovensko/brusel-odmietol-zaliat-nasu-prirodu-d/757046-clanok.html?from=featured_article

STÍŽNOST KOMISI EU TÝKAJÍCÍ SE PORUŠENÍ POVINNOSTÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRÁVA EU, 8.3.2013.

In: http://www.hron-oz.sk/files/Staznost%20komisii%20ES.pdf
 

 

TOPlist